Po společném prohlášení premiérů V4 byl vyhrazen prostor pro dotazy novinářů. Tři byly položeny v národních jazycích, jeden ale zazněl v angličtině, což tlumočníky vyvedlo z míry. Krátce se odmlčeli a radili se mezi sebou.
Poté do sluchátek, která měli účastníci tiskové konference k dispozici, zaznělo: „Bohužel nemáme angličtinu.“ Premiérovi Sobotkovi, který byl právě na řadě s odpovídáním na otázky, měl proto s překladem pomoci jeho slovenský protějšek Fico.
Dotaz se týkal výroků prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, který zpochybnil roli USA v Severoatlantické alianci. Trump uvedl, že pokud se stane americkým prezidentem, Spojené státy možná nepřispěchají na pomoc některým členům Severoatlantické aliance, pokud ti budou napadeni Ruskem.
Sobotka očekává, že ať už vyhraje kterýkoliv z kandidátů na prezidenta, Spojené státy zůstanou spolehlivým partnerem v rámci NATO, řekl v reakci na dotaz.
Premiér rozuměl, s Ficem se domlouvali, kdo odpoví, zní z vlády
Úřad vlády se však proti tomu, že by Sobotku anglickému dotazu nerozuměl, ohradil. „Premiér Sobotka dotazu rozuměl, společně se slovenským premiérem Ficem se domlouvali, kdo dotaz, který obsahově vůbec nesouvisel s agendou summitu V4, zodpoví,“ uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer.
Podle něj chybu na tiskové konferenci udělala jedna z českých novinářek, která nerespektovala dohodnutá pravidla tiskového oddělení polského úřadu vlády, jež se s médii při podobně organizačně náročných summitech vždy domlouvají.
Tedy že novináři z jednotlivých zemí V4 položí dotaz na svého předsedu vlády a otázku pokládají ve své rodné řeči. Novinářka položila dotaz v anglickém jazyce a proti dohodnutým pravidlům na všechny přítomné předsedy vlád, uvedl mluvčí vlády ČR.
Žlutá karta pro EU
Premiéři V4 se ve Varšavě také shodli, že Evropská unie často neplní očekávání Evropanů, a proto se musí vrátit ke svým kořenům a více se soustředit na své občany. Podle polské premiérky Beaty Szydlové je Unie hodnotou, kterou je potřeba hájit, ale i změnit.
Evropská komise podle Szydlové nevyvozuje důsledky z nedávného rozhodnutí Britů, kteří se v referendu vyslovili pro odchod z evropské osmadvacítky, a často nenaslouchá hlasu národních parlamentů. Podle předsedy maďarské vlády Viktora Orbána především v oblasti migrace unie rozhoduje v rozporu s očekáváním svým členů. Podle V4 je třeba zastavit migrační tlak na unii a posílit ochranu schengenských hranic.
„Je na čase, aby unie byla pragmatičtější, zaměřená na zásadní témata a reformy. Zároveň musí konat s odpovídající rozvahou a řešit problémy občanů s respektem k principům subsidiarity a proporcionality, stejně jako k roli národních parlamentů. Zejména jejich názory vyjádřené použitím žluté či oranžové karty by měly být institucemi Evropské unie brány plně v potaz,“ uvedli premiéři ve společném prohlášení. Unie by měla méně regulovat a přestat plýtvat energií na návrhy, na kterých se členské státy neshodnou a které je rozdělují.
„Důležitou roli musí hrát Evropská rada, která bude udávat tón diskusi o budoucnosti EU,“ řekl k reformě unie český premiér Bohuslav Sobotka.
Fico: Brexit musí být spořádaný
Podle Orbána EU ztratila úlohu globálního hráče a na nadcházejícím summitu v Bratislavě by se zástupci členských států měli dohodnout, co je potřeba udělat, aby unie globální úlohu znovu získala.
Szydlová zopakovala dřívější stanovisko V4, že při reformě EU musí být zachovány její čtyři základní svobody (svoboda pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu). Unie by podle Sobotky měla mimo jiné zlepšit spolupráci v oblasti bezpečnosti, při ochraně vnějších hranic a v boji proti terorismu. Jako další prioritu český premiér uvedl důraz na prosperitu a volný trh.
Podle slovenského ministerského předsedy Roberta Fica chce visegrádská čtyřka na unijním summitu, který bude hostit slovenská metropole, zastávat společné stanovisko. Nad jeho sladěním se zástupci V4 podle Fica sejdou ještě na přelomu srpna a září. Hlavním tématem bratislavského summitu bude odchod Británie z EU, který by se měl podle V4 uskutečnit „spořádaně“.
Premiéři V4 ve čtvrtek jednali poprvé od 1. července, kdy předsednictví ve skupině převzala Varšava. Kromě tématu odchodu Británie z EU a reformy unie hovořili také o aktuální situaci v Turecku, kde po potlačení pokusu o vojenský převrat následují rozsáhlé personální čistky. V prohlášení uvedli, že podporují demokraticky zvolenou vládu a doufají, že Turecko zajistí „stabilní ústavní pořádek založený na mezinárodním právu“.
