Premiér Bohuslav Sobotka

Premiér Bohuslav Sobotka | foto: ČTK

Sobotkovi v uniklých e-mailech psali o přijímání běženců i výběru šéfa ČRo

  • 475
Dohady o přijímání imigrantů, výběr ředitele Českého rozhlasu či konzultace veřejných projevů předsedy vlády. To jsou některá z témat zveřejněné e-mailové korespondence premiéra Bohuslava Sobotky. Server iDNES.cz vybral ty, které vzbuzují největší dohady.

Zveřejněné dokumenty nepodávají ucelený obraz premiérovy korespondence, jde spíše o útržky některých e-mailů odeslaných premiérovi během uplynulých čtyř let.

Není jasné, proč xenofobové ze skupiny White Media vybrali právě tyto e-maily, ani zda si některé další nechávají pro sebe. Ve hře je rovněž možnost, že jsou některé e-maily podvrhy. Nicméně převratné či skandální informace ze zveřejněné korespondence podle současných informací redakce iDNES.cz nevyplývají. Útok hackerů řeší policie a Sobotka se k němu prozatím odmítl vyjadřovat.

E-maily zkoumá Národní bezpečnostní úřad

Uniklou korespondenci Bohuslava Sobotky nyní zkoumá Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), uvedl server Lidovky.cz. Zjišťuje, zda zveřejněné e-maily neobsahují utajované informace.

„Pročítáme si to, co bylo zatím zveřejněno. Je to zatím taková mravenčí práce, jde o takzvané printscreeny, obrázky, nemůžete tedy nijak sofistikovaně vyhledávat třeba podle klíčových slov. Jde o to všechno otrocky projít. Naši lidé se tím opravdu zabývají,“ řekl serveru Lidovky.cz mluvčí NBÚ Radek Holý.

Většinu zveřejněné pošty tvoří e-maily adresované různými odesilateli Sobotkovi, pouze v několika případech dokumenty obsahují i premiérovu odpověď.

Některé mají spíše oficiální charakter, jejich autoři Sobotku oslovují „Vážený pane premiére“.

Řada zpráv však působí spíše jako neoficiální korespondence mezi přáteli. Sobotka je v nich oslovován „Ahoj Slávku“ nebo „Ahoj pane předsedo“. Některé e-maily se týkají ryze soukromých záležitostí.

Redakce iDNES.cz proto v tomto textu shrnuje e-maily adresované předsedovi vlády, které mohou mít určitou informační hodnotu, vzbuzují dohady o premiérově postoji v některých záležitostech nebo ukazují na poměry uvnitř ČSSD. Zprávy, které se týkají soukromých věcí, jsme do výběru nezařadili.

1 Postoj k imigrantům

Ve schránce premiéra loni přistálo několik e-mailů, které poukazují na rozporuplné postoje jednotlivých sociálních demokratů vůči imigrační krizi.

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza se na Sobotku v říjnu obrací s žádostí Nadačního fondu Generace 21 na přesídlení 152 Iráčanů nad rámec kvót. Sobotkův stranický kolega Karel Machovec v zářijovém e-mailu premiéra chválí za jeho postoj k imigrační krizi a kriticky se vyjadřuje o protiuprchlických tendencích ve straně.

„Takže se na tebe mnoho populistů i z vlastních řad vrhne, vlastně především z vlastních řad - vox populi, vos dei a hlavně před volbami do krajů. Bohužel to zachvátilo i špičky ČSSD. Pokud se mne týče, tak reakce Milana Chovance je téměř nepřijatelná a minimálně nekolegiální v této vypjaté chvíli, o reakcích typu Richard Dolejš ani nemluvě,“ píše Machovec.

Politický poradce premiéra Oto Novotný pak opakovaně kritizuje přístup ministerstva vnitra k imigrační krizi. „Můžeš mi, prosím, říci jediný pozitivní výsledek dosavadní vládní strategie k řešení migrační krize? Já vidím jen samé karamboly. Ale co je nejhorší, vidím děsivé selhání závaznosti vůči socdem hodnotám. Ty jsi fakt přesvědčen, že jdeme správnou cestou?“ ptá se poradce. V jiném e-mailu zase Sobotkovi zasílá podklady před setkáním s dobrovolníky, kteří pomáhají uprchlíkům na pražském hlavním nádraží.

2 Poradce pro všechno

Zveřejněná korespondence svědčí o tom, že již zmíněný Oto Novotný ve spolupráci s dalšími poradci připravuje řadu Sobotkových projevů (například na prosincový sjezd německé SPD), analyzuje vnitrostranickou či koaliční situaci a angažuje se v přípravách předvolebních kampaní.

Na konci září loňského roku posílal Sobotkovi e-mail, ve kterém komentoval přehlasování Česka a zemí Visegrádu v otázce kvót: „Hlasování 23 (+1) : 4 nelze interpretovat jinak než jako porážku/prohru. ČR skončila v malé skupině přehlasovaných států a její vláda, resp. premiér by měli urychleně řešit otázku, proč se tak stalo a věnovat pozornost všem důsledkům, které z toho pro Českou republiku a EU plynou.“

Z korespondence Novotného s šéfredaktorem Deníku Referendum Janem Patočkou vyplývají skutečnosti ze zákulisí sociální demokracie. „Stejně tak asi velmi málo víš, jak se různí idealisté dostali do těch různých funkcí, totiž hlavně přes (!) Špidlu, Ondrouška i mne, Marksovou a, samozřejmě, Dienstbier (např. Gruber...) A také proto, že je opakovaně BS připomínáno, kdo že jej to v říjnu-listopadu 2013 vlastně zachránil - lidé s Dienstbierem v čele.“

Novotný si také na konci října nechával zpracovat analýzu od Marka Německého z Komise politických analýz ČSSD. Týkala se miliardáře a senátora Iva Valenty. „Jaký má obecně potenciál státi se ‚novým Babišem‘, šance v regionálních a sněmovních volbách. Zkrátka všechno, co je třeba jako o potenciálním politickém hráči vědět,“ stojí v zadání.

3 Předvolební průzkumy od STEM

Zajímavě působí vývoj komunikace mezi Novotným a agenturou STEM. V září 2014 Janu Hartlovi vyčinil za průzkumy, ve kterých mělo hnutí ANO až o devět procentních bodů lepší výsledky než v případě průzkumů jiných agentur. „Provedli jsme jednoduchou analýzu, kterou Vám posílám, ze které vyplývá, že jste s velkou pravděpodobností ve svém výzkumu preference ANO nepřiměřeně nadsadili. Považuji to za vážný problém a obávám se, že to může ohrozit naší budoucí spolupráci,“ píše Novotný.

V dalších e-mailech, tentokrát z loňského června, je už vše jinak. Novotný sepisuje plán na průzkumy veřejného mínění o vládě a předvolební průzkumy pro ČSSD, které zpracuje právě STEM. Web White Media zveřejnil rozpis průzkumů i s cenou. Za letošní průzkum v únoru zaplatí ČSSD 350 000 korun. Další výzkum za 220 000 korun bude následovat v srpnu. Výdaje za průzkumy v letech 2015 až 2017 dosáhnou celkové částky 2 510 000 korun.

4 Výběr ředitele Českého rozhlasu

Sobotkovi také opakovaně psal šéf Rady Českého rozhlasu Petr Šafařík. V polovině loňského prosince Sobotku informoval, jak probíhá proces výběru nového ředitele Českého rozhlasu.

Kromě toho mu sděloval domněnky o údajně politických tendencích ve vedení Rady České tiskové kanceláře a o údajném propojení předsedkyně Rady Hany Hikelové s Andrejem Babišem. „Ona je pro média veř. služby škodlivá, asi ale není tak hloupá, aby se jen tak nechala načapat s B,“ píše Šafařík začátkem října.

5 Financování sportu

Bývalý šéf poslanců ČSSD a propagátor sportu Michal Kraus apeloval na konci roku 2014 na premiéra kvůli návrhu na navýšení výdajů na sport. Reagoval na usnesení koaliční rady nepodpořit navýšení výdajů.

KOMENTÁŘ: Pošta pro premiéra Sobotku

„Bylo by velmi hloupé, kdyby návrh, který ČSSD podala, návrh, který prošel oběma gesčními výbory na plénu, a tedy veřejně, ČSSD odmítla. Je to opravdu velké politikum a před krajskými volbami by nám to velmi pomohlo. Měli bychom skupinu voličů, o které bychom se mohli opřít. Pokud to neprojde i hlasy ČSSD, budeme to my, kteří slíznou největší část kritiky, a to tím spíše, že Babiš hraje hru, ve které chce na konci být tím sportovním Mikulášem právě on,“ napsal Kraus Sobotkovi.

6 Žádosti o trafiku

V řadě e-mailů se na Sobotku obracejí sociálně demokratičtí kolegové z Poslanecké sněmovny či z krajských buněk ČSSD. Jeden z nich premiéra prosí o místo politického náměstka. „Jak víš, mám už 60 let, a proto jsem Tě prosil v důvěrném e-mailu i v dopise o odpovídající post, např. již zmíněného politického náměstka kdekoliv,“ napsal Sobotkovi v říjnu politik.

Jestli na e-mail premiér reagoval, není jasné. Sociální demokrat, který ho oslovil, se každopádně zatím náměstkem na některém z ministerstev nestal.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue