Po vyhazovu z vlády už předseda ANO Andrej Babiš řekl, že kdyby po volbách sestavoval vládu, vás osobně do ní určitě nevezme. Zachoval byste se taky tak?
Pokud jsem trval v zájmu politické kultury na tom, aby Andrej Babiš nebyl nadále členem vlády, ministrem financí, tak se domnívám, že by neměl být členem ani příští vlády, protože řada těch důvodů, které mě vedly k tomu, že byl odvolán z vlády, obávám se, že se během několika málo měsíců těžko dají zhojit.
Zejména fakt, že veřejně lhal jak lidem, tak koaličním partnerům, když tvrdil, že neřídí a neúkoluje svá média. A pak následně nejenom uniklé nahrávky, ale také svědectví některých novinářů potvrdila, že to skutečně bylo úplně jinak. Vedle toho stále nevysvětlil podezření, která se týkají jak pořízení korunových dluhopisů, tak i některých majetkových transakcí mezi ním a Agrofertem. I otazníky, které visí nad začátkem jeho podnikání, vůbec nad tím, jak pořídil Agrofert.
Jsou tady silné důvody, proč si myslím, že by neměl být členem této vlády, čehož jsem dosáhl, a podle mého názoru by neměl být ani v té vládě příští. Nicméně nechci teď vést debatu a dělat účet bez hostinského. O tom, jak bude sestavena příští vláda, kdo v ní bude, rozhodnou voliči v říjnových volbách.
S hnutím ANO by spolupráce ještě v budoucnu byla možná, nebo jste ji škrtl pro další koalice?
Já myslím, že to hodně ukáže i těch příštích pět měsíců, které zbývají do voleb do Poslanecké sněmovny, jestli bude možné s hnutím ANO ve vládě spolupracovat. Jak se hnutí ANO bude chovat, to si myslím, že hodně napoví i o možnostech, které se buď otevřou po volbách v říjnu, nebo neotevřou. Ale primárně bude záležet na lidech, komu dají silnější podporu.
Premiér Bohuslav Sobotka při rozhovoru pro iDNES.cz
Já už jsem řekl na sjezdu sociální demokracie, že pro to, abych byl schopen garantovat prosazování sociálnědemokratického programu, abych byl schopen v příští vládě hájit zájmy zaměstnanců, rodin s dětmi, seniorů, udržet veřejné služby dostupné pro lidi, zabránit jejich privatizaci, tak si nedokážu představit, že by se to dalo uskutečnit ve vládě, kterou by vedl Andrej Babiš.
Podle prvního průzkumu po vládní krizi od agentury Median sociální demokracie klesla o další čtyři procenta na 14 procent, ANO si pohoršilo o 1,5 procenta na 26 procent. Je podle vás ještě něco, čím lze tak velký náskok vymazat, když navíc tu kampaň rozdělí léto a většina lidí pošle všechny politiky k vodě?
My určitě nechceme lidi příliš otravovat během prázdnin, ale určitě ani ty letní měsíce nevypustíme. Sociální demokracie je jedna z mála politických stran, u které lidé přesně ví, jaký program volí. My jsme hodnotově vymezená strana, to jsme ukázali i v posledních třech týdnech, kdy jsme trvali na určitých principech, byť to pro nás byla složitá situace.
A já musím říci, že jsem se trošku usmíval, když se mě novináři v těch minulých třech týdnech ptali, jestli to náhodou nedělám kvůli volebním preferencím ČSSD. Kroky, které jsem volil, nebyly dělány proto, abych zvedl preference, já jsem je dělal proto, abych měl čisté svědomí, abych prosadil určité principy politické kultury, kterým věřím. Byť občas jsem se nesetkával s pochopením ani uvnitř ČSSD. Ale nakonec jsem rád, že jsem sociální demokracii přesvědčil, aby se za tyto principy jako celek postavila.
Není odchod Babiše z vlády jen mezifáze, než se s ANO rozejdete úplně, když už se nebudete moci do voleb na ničem dohodnout?
Nemyslím, že se nebudeme schopni na ničem dohodnout. Především navzdory tomu, že ty vztahy byly v uplynulých třech týdnech hodně napjaté, v parlamentu jsme pokračovali v prosazování vládních návrhů zákonů. Tam, kde ty zákony nepostupují, jak jsme chtěli, je to v důsledku obstrukce pravice, ne v důsledku toho, že by koalice hlasovala proti sobě.
Mimochodem, my máme mimořádně dobrou bilanci za tři roky. Jak mi říkal předseda poslaneckého klubu, všechny vládní zákony, které se dostaly na hlasování, nakonec prošly. Nevím, jestli vláda před námi měla takovou bilanci. Pravda, v některých případech, jako byl protikuřácký zákon, jsme museli hlasovat dvakrát, ale přesto se to podařilo dotáhnout do konce. Přes veškeré problémy, které vidím na začátku rozpočtového procesu, pevně věřím, že se dokážeme domluvit na státním rozpočtu, že dotáhneme do konce zákony typu zálohované výživné, které ještě leží v Poslanecké sněmovně. Teď se nám podařilo schválit zákon o elektronických komunikacích, který výrazně posiluje práva spotřebitelů a umožní zlepšit postavení klientů na trhu mobilních služeb. Nejsem úplně skeptický, ale záležet bude na tom, jak se budou chovat koaliční partneři.
Přemýšlel jsem, jestli nemám z Hradu odejít
Zlom ve vládní krizi nepochybně přineslo, když na vás na Hradě prezident Miloš Zeman mával svojí holí a předváděl takový trochu divadelní kus, že přijímá vaši demisi, kterou jste nepodal. Jak pro vás bylo těžké se v tu chvíli ovládnout, když se ta věc odehrávala?
Určitě to bylo těžké. Nebylo to úplně jednoduché, byť já jsem v zásadě klidný člověk. I to, že se mi podařilo držet více než tři roky koalici s hnutím ANO, v jehož čele je Andrej Babiš, který mě během těch tří let nešetřil, byl možná dobrý cvik pro tu zkoušku, která mě čekala na Pražském hradě. Ale věřte mi, že jsem taky přemýšlel, jestli nemám odejít, když jsem viděl, jaké divadlo je tam připraveno naprosto v rozporu s realitou. Nakonec jsem se rozhodl, že zůstanu, abych mohl říct svůj názor.
Co vám jinak osobně nejvíc pomáhá ovládat emoce? Jsou lidé, kteří vám vytýkají, že někdy vystupujete monotónně, úřednicky, bez emocí. Jen jednou jste napsal na Facebook takové ostřejší slovo, že pan Babiš podle vás ojebal stát na daních. Nemáte někdy chuť se neovládnout a na lidi kolem sebe, třeba i na podřízené, křičet?
Občas ano a někdy se to i stane, ale myslím, že vždycky nakonec se snažím volit nějakou cestu, která je řekněme umírněnější. Prostě nemám to v povaze, abych byl vulgární. Nemám to v povaze, abych na lidi kolem sebe permanentně řval. Takový život by mě ani nebavil, abych kolem sebe šířil jen negativní energii, takže se snažím spíš k lidem chovat slušně a očekávám, že když se k lidem chovám slušně, že mi to třeba občas oplatí, což se ne vždy stane.
Když se vrátím k tomu Pražskému hradu, tak víte sám, že já jsem se snažil navzdory tomu, co se stalo v Lánech na podzim 2013, trpělivě budovat s prezidentem republiky normální vztahy. Protože myslím, že navenek je strašně důležité z hlediska dobrého vnímání naší země, aby se ústavní činitelé vzájemně nenapadali, aby na sebe neukazovali holí a nehráli taková divadla.
Tak musím říci, že pro mě to bylo v tu chvíli docela zklamání, protože jsem si říkal, že ta moje snaha chovat se vůči Hradu vždy slušně byla odměněna po zásluze tím, co se odehrálo v tom sále na Pražském hradě. Ale daleko horší pro mě bylo, že prezident Zeman je ochoten interpretovat ústavu takovým způsobem, jako to ve dvou případech učinil. A co mě taky zklamalo, že předseda hnutí ANO, když to pro něj bylo výhodné, tak tento postup prezidenta podpořil.
Vaše vztahy s panem Zemanem jsou dlouhodobě, to není žádné tajemství, narušené, ale teď už si jde skutečně těžko představit, že by ho ČSSD podpořila v prezidentské volbě. Minule jste v prvním kole měli kandidáta Jiřího Dienstbiera, kdo to bude teď?
Moje vztahy s panem prezidentem už jsou skoro na román... Já jsem se s ním poprvé setkal někdy v roce 1992 nebo 1993, takže historie našich vztahů je dlouhá. Já jsem na začátku patřil k lidem, kteří mu pomohli v tom, aby se stal předsedou ČSSD, což si myslím, že sociální demokracii pomohlo...
Ale máte u něj vroubek, že jste ho v roce 2003 na Hrad nevolil, tedy on je o tom přesvědčen.
To musím říci, že už byla trochu jiná situace, protože v té době už sociální demokracie měla jiného předsedu a předsedu vlády. Už ta situace v ČSSD byla poněkud jiná a také jsem měl za sebou zkušenost z doby, kdy Miloš Zeman byl premiér. V těch posledních letech si myslím, že se ty vztahy zklidnily, nicméně ten příklon Miloše Zemana k Andreji Babišovi, to jak Miloš Zeman stárne, tak má řekněme stále více takové konzervativní názory.
Už to není ten Miloš Zeman, jak si ho pamatujeme z devadesátých let, kdy byl liberál a sociální demokrat. Dnes bych řekl, že je to takový národní konzervativec. Mně chybí mezi prezidentskými kandidáty, kteří zatím ohlásili kandidaturu, kandidát, kterého bych klidně, bez nějakého většího váhání mohl volit. Zdá se mi, že takových lidí na levici a v sociální demokracii, zvlášť v posledních týdnech přibylo, takže je přirozené, že vedeme debatu, koho vlastně budeme volit. A jestli bychom ještě neměli využít letní měsíce k tomu, abychom vygenerovali nějakého kandidáta z řad sociální demokracie, nebo i nějakého nestranického kandidáta, který by oslovil voliče nalevo od středu.
Pro kandidaturu na Hrad má ČSSD dvě výrazné osobnosti
Nezkusíte to přece jen vy, nebo ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který byl na jarním sjezdu ČSSD za největší rétorickou hvězdu a měl úspěch? Nebo koho jiného vidíte, že by připadal v úvahu?
Já vidím, pokud jde o řady sociálních demokratů určitě dvě výrazné osobnosti, Milana Štěcha, předsedu Senátu, nebo Luboše Zaorálka, ministra zahraničí, kteří by myslím se té role mohli velmi dobře zhostit.
Premiér Sobotka považuje za možného kandidáta na Hrad ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Má i druhý tip, předsedu Senátu Milana Štěcha
A z těch dvou byste si vybral kterého?
Z těch dvou bych si vybral oba dva. Ale říkám to proto, že v sociální demokracii jsou silné osobnosti, které by mohly oslovit nejen voliče ČSSD, ale i levicové liberály, lidi na politické levici, kteří nechtějí volit Miloše Zemana, a ti ostatní kandidáti jim připadají spíš pravicově vymezení. Vedeme tu debatu, ještě jsme ji neuzavřeli. Pokud to má smysl, tak si myslím, že bychom prezidentského kandidáta měli vygenerovat během léta a pak ho podpořit.
Mluvil jste s těmi dvěma a požádal je, aby se zúčastnili toho referenda, pokud ještě platí, že budete mít vnitřní referendum?
My jsme si řekli, že to rozhodnutí bychom udělali nejpozději v listopadu, nicméně bylo v to době, kdy jsme neuvažovali, že bychom postavili vlastního prezidentského kandidáta. Čili může se stát, že to rozhodnutí nakonec ČSSD učiní dříve. Já teď nechci popisovat moje rozhovory s potenciálními kandidáty, ale věřte mi, že vedeme intenzivní diskusi a to je jedna z věcí, kterou přinesl ten konflikt s Andrejem Babišem a Milošem Zemanem v uplynulých týdnech.
Vy jste sám řekl, že nevidíte mezi dosavadními kandidáty někoho, kdo by se vám zamlouval. Nebudu se ptát na Michala Horáčka, ale zeptám se vás na Jiřího Drahoše, o němž Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček několikrát na sociálních sítích napsal, že to je favorit sobotkovského křídla ČSSD. Tak máte šanci dementovat mluvčího hlavy státu.
Já ze zásady pana Ovčáčka nekomentuju. To je myslím přesně ta pozice, kterou bych jako předseda vlády měl zaujímat, takže se na mě nezlobte, že ho nebudu komentovat ani teď.
Nicméně pan Drahoš je nepochybně dobrý kandidát, je to slušný člověk a uvidíme, jak se bude teď názorově profilovat, protože já ho znám jako předsedu Akademie věd. Spíš ho znám z té odborné roviny na základě věcí, které jsme spolu řešili - já jako předseda vlády, on jako předseda Akademie věd. Nakonec každý z nás se bude muset v tom druhém kole rozhodnout mezi dvěma kandidáty, kteří získají mezi občany největší podporu.
Posílám na Hrad kandidáta do vlády místo Valachové
Čeká vás ještě v nejbližších dnech rozhodnutí o tom, kdo bude ministrem školství, když Kateřina Valachová po zatčení své náměstkyně kvůli rozdělování sportovních dotací avizovala demisi. Už víte, kdo ji nahradí?
Především já si vážím rozhodnutí paní Valachové, protože ona vyvodila politickou odpovědnost za to, co se bohužel odehrálo na ministerstvu školství. My zatím těžko můžeme přesně popisovat, co se stalo, protože to policejní vyšetřování není u konce. Paní Valachová podle mě zareagovala velmi dospěle, odvážně. Já jsem připraven zítra (v pátek, pozn. red.) poslat na Hrad jednak demisi paní Valachové k 31. květnu a jednak návrh na nového ministra školství, ale v tuto chvíli ho uvádět nebudu, protože chci nejprve informovat Pražský hrad.
Padla zatím veřejně tři jména možného nástupce paní Valachové - náměstek Stanislav Štech, bývalá místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková a Lucie Orgoníková, náměstkyně vicepremiéra Pavla Bělobrádka. Potvrdíte, že vybíráte mezi nimi?
Omlouvám se, nebudu potvrzovat žádná jména. Nejprve odejde můj návrh na Pražský hrad a pak budu informovat veřejnost. Zítra odpoledne (v pátek, pozn. red.) bych rád zveřejnil jméno nového ministra školství.
Ve straně máte zjevně problém v jižních Čechách. Kvůli tomu, že předsednictvo ČSSD škrtlo z posledního místa tamní kandidátky exhejtmana Jiřího Zimolu, a teď vám hrozí, že někteří další odejdou spolu se Zimolou. On dokonce zmínil možnost založení nové strany. Jak tento problém budete řešit?
Kandidátka ČSSD v jižních Čechách bude postavena. Pokud některý ze stávajících kandidátů odstoupí, ta kandidátka se posune a my na tu kandidátku doplníme náhradníky. Určitě sociální demokracie postaví plnohodnotnou kandidátku.
Pokud jde o problém pana Zimoly, ten není způsoben tím, že bychom ho vyřadili, ten je způsoben tím, že musel odstoupit z funkce hejtmana v důsledku naprosto konkrétních problémů. Co já vidím jako nejzávažnější a co je naprosto v rozporu se sociálnědemokratickou politikou, je to, že se ve vedení jihočeských nemocnic vytvořila jakási privilegovaná skupina manažerů, která pobírala naprosto nehorázné odměny, což je v rozporu s politikou, kterou prosazujeme. My přece říkáme, že lidé mají nárok na spravedlivou odměnu. A řekněte mi, jak já mám vysvětlit zdravotní sestře v písecké nebo v táborské nemocnici, která bere 23 nebo 24 tisíc korun, že tam byli tři nebo čtyři oblíbenci, kteří pobírali sedm milionů ročně. To je neuvěřitelné.
A jednoho z těchto lidí Jiří Zimola požádal, aby mu zařídil stavbu chaty. Já nechci, aby tyto jeho problémy zatížily kampaň ČSSD do Poslanecké sněmovny. A jestliže se snažím, abychom postupovali principiálně například vůči problémům, které měl ve vládě místopředseda vlády Andrej Babiš, tak já přece nemohu zavírat oči před problémem, který má někdo ze sociální demokracie jen proto, že to je bývalý hejtman, který vytváří nátlak na vedení ČSSD.
Zajímala by mě ještě jedna matematická úloha, kterou budete teď ve vládě řešit. Ministrům za ČSSD chybí v návrzích od ministerstva financí miliardy, podle vás jde napříč resorty o desítky miliard. Zároveň chcete zachovat schodek 50 miliard korun. Jak to chcete udělat, když žádné zázračné příjmy už do rozpočtu v tomto volebním období neschválíte?
Zdá se, že ten problém resorty napříč se může pohybovat mezi třiceti, čtyřiceti miliony korun, když sečtu požadavky resortů, a teď nemluvím jen o sociálnědemokratických, protože problémy mají i ministři za ANO a lidovečtí. Musíme ten návrh znovu probrat. Já budu dělat všechno pro to, abychom udrželi schodek 50 miliard korun, není důvod, abychom měli schodek větší.
Myslím, že by ministerstvo financí mělo za prvé reálně zvážit očekávané příjmy, vzhledem k tomu, že prognózy vývoje české ekonomiky se zlepšují v čase, a ministerstvo financí dlouhodobě má politiku, že podceňuje příjmy, a tak si vytváří situaci, že na konci je hospodaření vždy lepší, než naplánovalo.
A druhá věc je struktura výdajů. My bohužel plánujeme výdaje, které se nakonec nevyčerpají, což nakonec zlepší bilanci státu, ale je to naprosto neproduktivní. Já bych byl rád, kdybychom se také nemilosrdně podívali na naplánované výdaje a řekli si, kde skutečně ty výdaje jsme schopni utratit. A tam, kde je nejsme schopni utratit, tak je přesuňme do těch oblastí, kde je vláda naléhavě potřebuje.
