Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cílem je dávat na obranu 1,4 procenta HDP, řekl Sobotka. NATO žádá dvě

  20:35aktualizováno  20:35
Střednědobým cílem financování armády je postupně se dostat zhruba k 1,4 procenta HDP ze současného jednoho procenta, řekl v pondělí na vojenském letišti v Čáslavi premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Nemělo by podle něj smysl zvýšit skokově výdaje na obranu na dvě procenta, ke kterým se Česko zavázalo při vstupu do NATO.

Premiér společně s ministrem obrany navštívil vojenskou základnu v Čáslavi (20. 5. 2014). | foto: Vláda ČR

Velení aliance i americký ministr obrany Česko za nízké výdaje na armádu kritizovali (více čtěte zde).

Zamýšleného růstu výdajů by země podle premiéra mohla dosáhnout v horizontu pěti až šesti let, kdy je reálné dostat na úroveň 1,3 až 1,4 procenta HDP. "V takovéto situaci už by Armáda České republiky minimálně byla schopna plnit závazky vůči spojencům, byla by schopna zajistit základní reprodukci majetku a investic a byla by schopna mít takové početní stavy, které by nám umožňovaly účastnit se integrovaných aktivit v rámci NATO nebo třeba v rámci visegrádské skupiny," uvedl Sobotka.

Ve střednědobém horizontu by podle něj k růstu výdajů mohla přispět opatření proti daňovým únikům, v krátkodobém mobilizace jednorázových příjmů, které mohou poskytnout státní podniky.

Závazek dvou procent HDP na armádu je nerealizovatelný

Závazek dvou procent HDP je však podle Sobotky z pohledu českého vojska nerealizovatelný. Poukázal na to, že česká armáda má určitou velikost a omezené je i množství lidí, kteří mohou v budoucnu posílit její stavy, stejně jako kapacita zbrojního průmyslu. "Bylo by zcela nemyslitelné, kdybychom se v krátkodobém a střednědobém horizontu snažili dosáhnout dvou procent, když bychom pro ty finanční prostředky neměli žádné účelné nebo efektivní využití," namítl.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) podotkl, že kdyby výdaje na armádu vzrostly skokově na dvě procenta HDP, tak by to znamenalo zdvojnásobení současného rozpočtu. "To je samozřejmě něco, co je úplně mimo diskusi," řekl. Je ale pro to, aby parlamentní strany před podzimním summitem NATO hledaly shodu a deklarovaly i písemně, že obranná politika je něco nadčasového a že je zde i připravenost na postupné navyšování prostředků na obranu.

Výdaje na armádu klesly podle Sobotky od roku 2005 o 23 procent, což považuje za dramatický propad, který znemožnil plnění i těch základních závazků, které má Česko vůči spojencům. "Je evidentní, že takovýmto způsobem dále pokračovat nemůžeme, pokud máme mít vůbec do budoucna jako Česká republika armádu, která má nějaký praktický smysl z hlediska zajištění obranyschopnosti země," poznamenal premiér.

I příští rok výdaje na armádu klesnou

I pro rok 2015 počítá návrh státního rozpočtu se snížením výdajů na armádu o půl miliardy korun, z 41,8 miliardy na 41,3 miliardy Kč. Sobotka by ale byl rád, aby se pokles podařilo zastavit už v příštím roce. "Je tady evidentně velký vnitřní dluh, je tady velká zanedbanost v celé řadě oblastí," řekl.

Výdaje na obranu by měly začít stoupat, až to umožní rozpočtová situace. Prostředky by podle Sobotky měly být v každém případě vynakládány efektivně, armáda by měla do budoucna využívat například možnosti společných nákupů v rámci NATO či koordinovat rozpočtově náročné programy s visegrádskými zeměmi. Armádní technika by tak mohla být pořizována za výhodnějších podmínek, než kdyby o tyto akvizice Česko usilovalo samo.

Úspory by podle premiéra mohla přinést i případná spolupráce se Slovenskem při ochraně vzdušného prostoru, o níž se v současnosti vedou jednání. Plán těchto aktivit má být připraven do konce roku. ČR má podle Sobotky technologický náskok a může Slovensku výrazně pomoci. "Na druhou stranu prostředky ze Slovenska by umožnily efektivnější využití nástrojů, které my dnes máme k dispozici," dodal.

Autoři: ,


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.