Na postoj vlády sankcím vůči Rusku se ho ptal jak předseda výboru Ondřej Benešík z KDU-ČSL, tak šéf opoziční ODS Petr Fiala, jehož zajímalo, jak se postaví k případnému požadavku na přitvrzení protiruských sankcí.
„Respektujeme dohodu, která byla v rámci Evropské unie učiněna. Jenom tehdy, jestli Evropa bude postupovat jednotně, tak si dokáže vynutit respekt ze strany Ruska, ze strany Ukrajiny,“ uvedl premiér.
„K sankcím přistupujeme realisticky a solidárně. Nevoláme po žádném jednostranném zrušení sankcí. Chceme, pokud budou sankce do budoucna sníženy, pevně věřím, že jednou budou také zrušeny, tak to musí být navázáno na plnění minských dohod, na to, aby Ukrajina mohla obnovit kontrolu nad svou východní hranicí, aby tam už nedocházelo k ozbrojeným konfliktům a aby Rusové se přestali vojensky vměšovat do toho, co se děje na Ukrajinu,“ zdůraznil Sobotka.
„Rozhodnutí o sankcích nebylo pro Českou republiku jednoduché. My jsme patřili k zemím, které od počátku poukazovali na to, že pokud přijmeme sankce, tak je otevřená otázka protisankcí a je tady otázka reálného dopadu sankcí na naši ekonomiku, ten reálný dopad tady existuje,“ připustil.
Vyjádřil se také k ruským protisankcím. „Když se podíváme na situaci na trhu s mlékem nebo vepřovým v Evropě, tak není povzbudivá. Samozřejmě i na některé z našich firem reálně dopadly, na druhou stranu není úplně jednoduché odlišit dopady sankcí a dopady zhoršení situace ruské ekonomiky,“ řekl Sobotka.
Dohoda s Tureckem skřípe, drhne, ale pomohla
Předseda vlády se vyjádřil také k tomu, jak funguje dohoda s Tureckem o zadržování a navracení migrantů, kteří se snaží balkánskou trasou dostat do Evropy. „Dohoda s Tureckem skřípe, drhne, ale pomohla,“ uvedl premiér.
Poslanci se ho ptali na navracení uprchlíků z Afriky, kteří míří do Evropy z občanskou válkou rozvrácené Libye. Předseda vlády poslancům před cestou do Bruselu řekl, že problém je v tom, že teď není s kým takovou dohodu úzavřít.
