Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sobotka odmítl návrh na prudký růst platů státních úředníků o čtvrtinu

  14:20aktualizováno  14:20
Razantně proti strmému navýšení platu státních úředníků vystoupil premiér Bohuslav Sobotka. „Pro nějaké dramatické zvyšování v příštím roce nevidím důvod,“ řekl v reakci na návrh své kolegyně z ČSSD, ministryně Michaely Marksové. Ta chce pro úředníky až 25 či 15 procent navíc. „Je třeba vnímat reálnou situaci státního rozpočtu,“ odmítl to Sobotka.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka | foto:  Dan Materna, MAFRA

„Pětadvacet procent je požadavek, se kterým odbory přicházejí na vyjednávání. Já jsem stoupencem toho, aby se platy jedné kategorie zaměstnanců veřejného sektoru příliš neodtrhly od platů ostatních zaměstnanců veřejného sektoru,“ řekl v neděli předseda vlády. Od ledna vláda státním zaměstnancům, například učitelům, přidala 3,5 procenta.

Podle Sobotky je potřeba udělat reformu odměňování tak, aby se ve státní správě vyplatilo pracovat i mladým kvalifikovaným lidem, což podle něj teď nefunguje. „Je potřeba navázat odměňování na výkon ve státní správě,“ prohlásil premiér. Vláda ve středu vybrala „superúředníka“. Náměstkem ministra vnitra, jemuž budou všichni státní úředníci podléhat, se na šest let stal Josef Postránecký. (více o jeho výběru zde)

Ministryně navrhla zvýšení platu státních úředníků v souvislosti se zákonem o státní službě ve více variantách, informovala v sobotu MF DNES. Zatímco nyní bere ministerský úředník v průměru 29 172 korun, od příštího roku by jeho plat mohl vzrůst až přes hranici 35 tisíc korun. A kdyby prošel nejštědřejší návrh, stát by to podle výpočtů MF DNES vyšlo na 6,5 miliardy korun v případě růstu platů státních úředníků o čtvrtinu, na 3,9 miliardy při růstu o 15 procent.

To by se týkalo více než 60 tisíc státních úředníků. Postránecký řekl ČT, že by byl pro nárůst platů o desetinu. Sobotka připustil, že tento návrh je mu bližší než o více peněz, ale ani desetiprocentní zvýšení v neděli výslovně nepodpořil.

Nápad na prudký růst platů státních úředníků už odmítl ministr financí Andrej Babiš. „Doufám, že kolegyně Marksová přijde aspoň jednou za volební období s návrhem, který nebude zvyšovat deficit a zadlužovat náš stát,“ řekl Babiš. Už dříve se vyjádřil skepticky k jinému návrhu ministryně, aby bylo zavedeno zálohované výživné, které by stát samoživitelům vyplácel místo těch, kdo odmítají platit na své děti.

Bez zvyšování daní to nepůjde, míní premiér. Ne nutně za této vlády

Premiér v neděli v televizi v debatě na Primě řekl, že v budoucnosti se podle něj stát neobejde bez zvýšení daní firmám, pokud je ambicí směřovat k vyrovnanému či přebytkovému rozpočtu. Později předseda vlády iDNES.cz řekl, že tím nemyslel to, že to musí být nutně ještě v tomto volebním období.

Prezident Zeman je stále více konzervativní

Prezident Miloš Zeman se podle předsedy vlády stává více konzervativním, než levicovým politikem. "Když se podíváte třeba na jeho názory, které se týkají ochrany životního prostředí, nebo které se týkají situace na Blízkém východě, tak jsou to spíše názory, které jsou blízké konzervativním směrům než moderní evropské levici,“ řekl premiér.

„Sociální demokracie je přesvědčena, že pokud máme mít v budoucnu vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, tak se neobejdeme bez určité restrukturalizace daní a součástí této restrukturalizace by mohlo být i zvýšení daně z příjmu právnických osob. Ale bavím se klidně i o období 2017, 2018, 2019, nemusí to být nutně období této vlády,“ řekl premiér.

Pokud by daně měly vzrůst v tomto volebním období, musela by se na tom podle premiéra domluvit celá koalice a musely by s tím souhlasit i ANO a KDU-ČSL. V koaliční smlouvě je totiž jen formulace, že koalice za určitých okolností „zváží“ zavedení sektorové daně, tedy vyšších daní pro firmy z některých sektorů, jako třeba pro banky.

Sobotka v neděli také komentoval svou představu o zákonu o prokázání původu majetku. „Přirozeně ten zákon musí být v souladu s naším právním řádem. Já bych chtěl, abychom schválili takovou normu, která obstojí z hlediska testu ústavnosti, protože nevylučuji, že může být podání k ústavnímu soudu,“ řekl po debatě Sobotka.

„Jde o to, aby to nebylo jen populistické plácnutí do vody, které pak zruší Ústavní soud. Já bych dal rád úředníkům finanční správy do rukou jednoznačný nástroj, kterého se budou bát všichni ti, kteří se snaží legalizovat majetek v České republice, ať už pochází z trestné činnosti, nebo z daňových úniků,“ řekl premiér. „Budeme vycházet ze lhůt, které existují v daňovém řízení a byl bych rád, kdyby tam byl zachován institut, který byl navržen experty, určitý soupis majetku, který by musela provést povinná osoba, pokud se na ní s touto žádostí obrátí finanční úřad. Součásti soupisu bude majetek, který ta osoba nabyla v minulosti,“ popsal svou představu předseda vlády.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.