Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neposílejme vojáky NATO na Ukrajinu ani při ruské invazi, řekl Sobotka

  10:44aktualizováno  10:44
Severoatlantická aliance by podle premiéra Bohuslava Sobotky neměla vysílat své vojáky na Ukrajinu ani v případě, že Rusko bude pokračovat v agresi. Předseda vlády to řekl v rozhovoru s ČTK. Aliance má podle něj reagovat jen při napadení některého ze členských států.

Na nádraží v Simferopolu dorazily ruské tanky, ty ukrajinské se postupně odváží na Ukrajinu (29. března 2014) | foto: Reuters

Vstup aliančních vojáků na Ukrajinu v případě širších vojenských operací Ruska mimo území Krymu navrhuje prezident Miloš Zeman.

"Já si nemyslím, že by NATO mělo vysílat své jednotky na Ukrajinu. NATO by mělo vojensky reagovat pouze v situaci, že by byl napaden některý ze členských států NATO, popřípadě na základě rozhodnutí bezpečnostní rady Organizace spojených národů," vymezil se proti prezidentovi Sobotka.

"Invaze" NATO?

Už začátkem března požádala Ukrajina NATO, aby podniklo veškeré možné kroky k ochraně její integrity (viz zpráva Reuters zde). Lze předpokládat, že o vstup vojsk NATO v reakci na případný vpád ruských sil by ukrajinská vláda požádala znovu a výslovně (pokud by o to stála).

Otázky směřované na Zemana a Sobotku výslovně neřešily, zda by k nasazení mělo dojít na přímou žádost Ukrajiny (kterou by šlo právně zpochybnit tím, že vláda vzešlá z revoluce nemá volbami daný mandát), nebo bez ní. To poskytuje prostor spekulacím o "invazi NATO". Takový krok by ovšem neměl žádný srovnatelný precedens.

"Já pevně věřím, že nebude pokračovat agrese na dalších územích Ukrajiny, že se ukrajinské vládě podaří udržet územní celistvost země," řekl také s tím, že případný ozbrojený střet mezi Ruskem a Ukrajinou nemůže řešit NATO.

Sobotka ještěš před dopolední schůzkou s s generálním tajemníkem aliance Andersem Foghem Rasmussenem zopakoval, že Česká republika neuznává anexi Krymu ani výsledky tamního referenda, které připojení k Rusku potvrdilo. Vyjádřil také přesvědčení, že reakce Evropské unie není bez odezvy. "Sankce nepochybně hrají výraznou roli, pokud jde o úvahy Ruska o tom, zdali má pokračovat ve vojenském angažmá i v jiných částech Ukrajiny," poznamenal.

Také prezident Zeman chce svůj postoj k možnému využití vojáků NATO na Ukrajině představit Rasmussenovi. "Ano, samozřejmě, že ho zopakuji. Protože si myslím, že něco jiného je obsazení Krymu, který nikdy k Ukrajině nepatřil (...) a něco úplně jiného je vpád na území suverénního státu," řekl ve středu ČTK.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.