Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tříhodinové drama na vládě, Sobotka má odmítnout část sankcí vůči Rusku

  13:55aktualizováno  16:13
Odsoudit ruskou agresi proti Ukrajině se lidovcům při jednání vlády nepodařilo. Naopak premiér Bohuslav Sobotka dostal po tříhodinovém jednání mandát odmítnout část sankcí EU proti Rusku. Jde zejména o možnost vyvážet do Ruska obráběcí stroje. Hlasování se zdrželi dva lidovci, vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministr kultury Daniel Herman.

„Česká republika uplatní k podobě sankcí připomínky zejména s cílem ochránit strojírenský export v oblasti takzvaného zboží dvojího určení,“ sdělil iDNES.cz v sms zprávě předseda vlády Bohuslav Sobotka. Tedy v případech, kdy zboží může sloužit k vojenským i civilním účelům. „Budu se snažit, abychom byli maximálně úspěšní a ochránili národní zájem České republiky,“ dodal premiér po jednání.

„Máme tři možnosti. Vojenská ingerence (vliv, vměšování, pozn. red.), nebo nedělat nic a zbývá třetí možnost. Sankce, které mohou mít protiopatření z druhé strany. Je třeba si uvědomit, že nedaleko od našich hranic probíhá válka. Pokud se nebude nic dělat, Moskva bude mít přístup ke Krymu po souši a ještě obsadí další část Ukrajiny,“ řekl po jednání vlády Bělobrádek, který marně prosazoval výslovné odsouzení ruské agrese. Právě proto se zdržel hlasování.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD po jednání vlády vysvětloval, proč Česko nesouhlasí s částí protiruských sankcí. „Mělo by to významný negativní dopad pro český, strojírenský průmysl,“ řekl Mládek. „Jsem proti tomu, aby bylo jakékoliv omezení pro český vývoz zboží dvojího užití, především obráběcích strojů pro civilní účely," řekl ještě před jednáním vlády, která se situací na Ukrajině zabývala tři hodiny. Ministři před hlasováním dostali informace i od českých velvyslanců na Ukrajině i v Rusku.

Jan Mládek: Sobotka má mandát k jednání o sankcích:

Sobotka pro iDNES.cz uvedl, že vláda ho stejně jako další ministry pověřila, aby jednali o konečné podobě sankcí s důrazem na společný postup Evropské unie. Čeští vyjednavači podle Sobotky uplatní připomínky ve čtvrtek a v pátek při jednání o podobě sankcí.

Poslanci budou jednat o postoji vlády k sankcím

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k postoji české vlády k sankcím Evropské unie vůči Rusku se uskuteční 10. září. Na žádost opozičních pravicových stran TOP 09 a ODS ji svolal předseda dolní komory parlamentu Jan Hamáček z ČSSD. Premiér Bohuslav Sobotka s konáním schůze na toto téma souhlasí, protože je podle něj správně, aby o tak závažném tématu diskutovali poslanci.

„Do pátku by mělo být také jasno, zda informace o posunu v jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou povedou k nějakému reálnému výsledku a umožní Evropské unii opustit politiku eskalace sankcí,“ uvedl předseda české vlády.

Jenže s pokrokem to není tak žhavé. Ukrajinský premiér Petro Porošenko sice po telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oznámil, že se dohodli na příměří, ale Kreml to později popřel (více zde).

Dvěma přítomným lidoveckým ministrům to, na čem se vláda dohodla, nestačilo. A zdrželi se hlasování Třetí z ministrů za KDU-ČSL Marian Jurečka už při hlasování na vládě nebyl. „Musel jsem z hlasování odejít, nemohl jsem hlasovat,“ sdělil iDNES.cz Jurečka s tím, že musel odjet na ministerstvo zemědělství na přípravu jednání na páteční radu ministru zemědělství.

Návrh Evropské komise na zavedení nových sankcí vůči Rusku obsahuje zpřísnění dosavadních opatření v oblastech přístupu na kapitálové trhy, dodávek technologií pro těžbu ropy nebo právě exportu zboží dvojího užití. Ohledně dodávky zbraní nový návrh jen upravuje již platné sankce, tak aby byly právně v pořádku.

Mohl by se rozšířit i seznam lidí, kterým bude zmražen majetek a zakázán vstup do Evropské unie , a to například o osoby z nového vedení separatistických Doněcké lidové a Luhanské lidové republiky, z ruského parlamentu nebo armády.

V návrhu sankcí je uvedeno i to, že by Rusko mohlo být potrestáno i tím, že by se nemohlo účastnit vrcholných kulturních a sportovních akcí, ani je pořádat. To by se mohlo týkat třeba účasti ruských fotbalových klubů v evropských pohárech či dokonce pořádání MS ve fotbale v roce 2018. Šéf světové fotbalové federace FIFA Sepp Blatter s tím ale nesouhlasí (více zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.