Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka odchází ze Senátu, kde jednal s představiteli...

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka odchází ze Senátu, kde jednal s představiteli hnutí ANO a KDU-ČSL o podobě budoucí vlády. | foto: ČTK

Bojuje se o ministerstvo zemědělství. I kvůli církevním restitucím

  • 296
Dvě základní varianty složení vlády existují podle šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky. "Předmětem jisté debaty je ministerstvo zemědělství. Počet členů vlády i poměr křesel může být upraven," řekl Sobotka po večerním jednání v Senátu s Andrejem Babišem a Pavlem Bělobrádkem. O zemědělství se bojuje i kvůli církevním restitucím.

Zájmy stran se podle Sobotky kříží zejména v otázkách ministerstva zemědělství, dopravy či zdravotnictví. Hnutí ANO o zemědělství pro sebe neusiluje, ale mělo by podle něj zůstat sociální demokracii.

Pro lidovce je přitom právě ministerstvo zemědělství klíčové a celostátní výbor KDU-ČSL v neděli Bělobrádkovi uložil, aby zemědělství pro lidovce získal, aby strana mohla do vlády vstoupit. (více zde)

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek v pondělí zopakoval, že na rozdíl od sociálních demokratů v posledních letech nezaznamenal žádného zástupce lidovců, který by v Evropské unii bojoval za práva českých zemědělců.

Jedním z důvodů boje o zemědělství jsou ale také církevní restituce a fakt, že o vydávání majetku církvím rozhoduje Státní pozemkový úřad, jehož ředitele jmenuje i odvolává ministr zemědělství. "Ministerstvo zemědělství do značné míry ovlivní průběh církevních restitucí," řekl také v Událostech, komentářích v ČT ekonomický expert ČSSD Jan Mládek k tomu, co je důvodem jisté zdrženlivosti, že by lidovci právě tento resort mohli získat.

Sobotka před tím při večerním předvánočním setkání s novináři řekl, že kvůli křeslům zemědělství, dopravy, ale také životního prostředí se na jeho stranu obracejí různí lidé, aby tato ministerstva ČSSD nepouštěla.

Byl by paradox, kdyby to padlo kvůli křeslům, řekl Sobotka

"Udržení koaliční vlády, která má jasnou většinu ve Sněmovně pokládám za důležitou hodnotu. Pokládal bych za paradoxní a možná i absurdní, pokud by poté, co se nám povedla programová shoda, a je vytvořen programový základ budoucí koalice, který dává smysl a který by zemi mohl hodně pomoci, jednání ztroskotala na takové věci jako zastoupení jednotlivých stran v příští vládě," řekl po schůzce Sobotka novinářům, kteří na něj před Senátem čekali. Bělobrádek i Babiš se při odjezdu ze Senátu přímému setkání s novináři vyhnuli.

Obě další koaliční strany by podle šéfa ČSSD měly ve vládě získat pozici vicepremiéra, přičemž by to automaticky nemuselo znamenat zvýšení počtu členů vlády. ANO by mohlo mít vicepremiéra pro ekonomiku, jímž by byl Babiš, který by zároveň mohl být ministrem financí.

"Já jsem ani neočekával, že bychom se dnes měli dobrat k nějakému závěru nebo rozhodnutí. Platí cíl, který má sociální demokracie, sestavit koaliční vládu složenou ze tří politických stran. Problém je složitější, než to na první pohled vypadá," řekl po schůzce, která trvala necelou hodinu a půl, šéf ČSSD.

Sobotka nechtěl prozradit, jak vypadala alternativní nabídka, kterou partnerům při jednání o vládě dal. Původní počítala se 17 místy ve vládě s následujícím poměrem křesel: 8 ČSSD, 7 ANO a 2 pro KDU-ČSL. Lidovci ale nabídku, aby vedli zdravotnictví a kulturu nepřijali. Jednání bude podle Sobotky pokračovat ve středu. Ve hře je to, že by členů vlády bylo 18, což by umožnilo jedno místo lidovcům přidat.

Podle předsedy lidovců Bělobrádka bylo v minulosti zvykem, že i nejmenší koaliční partner obsadil ve vládě silové nebo ekonomické ministerstvo. "Ta nabídka takhle nešla, takže budeme vyjednávat," řekl už před schůzkou Bělobrádek. Zopakoval, že lidovci nebudou hrát v koalici nedůstojnou roli. Podle něj nemusí být KDU-ČSL ve vládě za každou cenu.

Strany se už minulý týden domluvily na programové a procedurální části koaliční smlouvy. O víkendu tuto část dohody schválili sociální demokraté (více zde) a lidovci (další informace zde), v pondělí na ni kývli poslanci hnutí ANO. Ve středu ji ještě musí potvrdit výbor Babišova hnutí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video