Kompromis ve zvyšování platů politiků by podle premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky mohl být ve zvýšení platů o 3,5 procenta, tedy stejně jako dalším státním zaměstnancům.

Kompromis ve zvyšování platů politiků by podle premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky mohl být ve zvýšení platů o 3,5 procenta, tedy stejně jako dalším státním zaměstnancům. | foto: Dan Materna, MAFRA

Sobotka couvá poslancům. Nabízí jim zvýšení platu o 3,5 procenta

  • 121
Poslanci nespokojení s tím, že jim v minulých letech zamrzly platy, zřejmě dosáhnou svého. Vláda jim chtěla původně přidat jedno procento, nyní premiér Bohuslav Sobotka nabízí, že měšec se státními penězi bude pro poslance a senátory otevřený víc. Mohli by dostat přidáno 3,5 procenta, tedy stejně jako učitelé či jiní státní zaměstnanci.

„Pokládám za optimální nárůst o 3,5 procenta, to je částka, která odpovídá tomu, co se odehraje u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru,“ řekl Sobotka po jednání lídrů ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Dohnala ho k tomu ale až obava, že nespokojenci v parlamentu zablokují vládní návrh, který tak nebude přijat do konce roku. To by znamenalo jediné, platy poslanců a senátorů by „rozmrzly“ a stouply od ledna o 26 procent, tedy výrazně více než ostatním.

V pátek se uskuteční mimořádná schůze Sněmovny a na ní se pokusí vládní koalice schválit zkrácení lhůty pro projednání zákona o platech. Podle Sobotky o 16 nebo 17 dnů. Pokud by se to nestalo, parlament by nestihl zákon o platech politiků projednat do konce roku a došlo by na skokový růst platu politiků.

To by znamenalo, že by se základní plat poslance zvýšil z nynějších 55 900 korun na 70 400 korun měsíčně. Zatímco vláda původně navrhla poslancům přidat jen šest stovek. Ve skutečnosti ale téměř nikdo z poslanců a senátorů jen základní plat nebere. Mají různé příplatky za funkce ve Sněmovně. A dostávají také k platu navíc náhrady na dojíždění - řádově od tří tisíc do čtyř desítek tisíc korun navíc.

Jedním z poslanců, který ostře protestoval proti tomu, že by platy politiků měly vzrůst jen o procento, bylo Vítězslav Jandák z ČSSD. „Pitomej poslanec má základ 55 tisíc korun a dává zákony této země. Je de iure nadřízený například ředitelům státních firem. A kolik berou tito ředitelé státních firem? Půl milionu. Přes půl milionu měsíčně. Plus mají takzvané benefity, prosím vás. Dřív se tomu říkalo prémie. A to jsou milionové částky. Takže teď bych to řekl sprostě, jako pan prezident, ale neřeknu. Dělejte si na hlavu. Odhlasujte si, že si budeme dotovat ta místa. Stejně nás lidi nebudou mít rádi,“ rozčiloval se ve Sněmovně před pár dny Jandák (více zde).

A jeho protesty nebyly marné. Přímo u řečnického pultu Jandáka sice nikdo nepodpořil, ale poslanci se zachovali tak, že u zákona „zapomněli“ schválit lhůtu pro zkrácené jednání a jeli domů. Právě proto je koalice žene v pátek do práce mimořádně znovu, aby to napravili.

„Tlačíme na tu věc, aby to neskončilo stranou ve škarpě legislativního procesu, a pak se 2. ledna netvářili všichni překvapeně, že vůbec netuší, že se jejich platy zvedly o 26 procent,“ řekl Sobotka po jednání špiček vládní koalice. Podle šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka se chce koalice dohodnout i s opozicí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video