Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Musíme zastavit ekonomické migranty z Afriky, shodl se summit

  17:59aktualizováno  22:40
Na potřebě výrazného snížení proudu převážně ekonomických migrantů, kteří se pokoušejí dostat do EU, se v úterý shodli prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na summitu v Bruselu. Také zdůraznili potřebu plné kontroly nad vnější unijní hranicí. Na pracovní večeři po summitu pak britský premiér Cameron vysvětloval státníkům co vedlo Brity k brexitu a nastínil chystané další kroky jeho země.

Český premiér Bohuslav Sobotka jednal v Bruselu s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem (28. června 2016) | foto: AP

Červnový summit EU se odehrává ve stínu referenda, v němž se minulý čtvrtek Britové vyslovili pro odchod z unie. O této záležitosti měl premiér David Cameron možnost hovořit s ostatními šéfy států a vlád osmadvacítky u pracovní večeře. Ve středu bude vrcholná schůzka pokračovat již bez Británie.

Fotogalerie

Problematice migrační krize, která v minulých měsících vystačila klidně na dva jednací dny summitu, se tak politici věnovali jen asi tři hodiny. Během nich prodiskutovali rovněž problematiku hospodářského výkonu EU, spolupráci mezi EU a NATO i některá další témata.

Summit tak v úterý podle zveřejněných závěrů podpořil nedávný nápad Evropské komise, aby se migrace stala středobodem vztahů EU a pro tuto záležitost klíčových zemí, především v Africe, na základě metody „cukru a biče“ - tedy v unijním diplomatickém jazyce „komplexního souboru pozitivních a negativních pobídek“. Počty migrantů, kteří nyní míří do EU ze Severní Afriky, jsou totiž přibližně stejné jako v loňském roce.

Dohody s africkými státy

Výměnou za daleko lepší spolupráci například při zpětném přebírání svých občanů, kteří nezískali v EU azyl, by se státy měly těšit výraznější podpoře EU v řadě oblastí. Jednalo by se o rozvojovou pomoc, obchod, kulturní výměny a programy spolupráce ve školství. A naopak, odmítnutí Evropě pomoci by vedlo ke zhoršení vztahů v mnoha oblastech.

Ke společnému unijnímu postupu by měly přispívat i státy nástroji v jejich vlastní pravomoci. Evropská komise by měla v září přijít s plánem pro vnější investice, který by měl unijní snahu podpořit také finančně.

Komise zamýšlí plán podpořit v příštích pěti letech nejméně osmi miliardami eur (asi 216 miliard Kč). V delším časovém horizontu hovoří unijní exekutiva v rámci plánu o vzniku investičního fondu pro infrastrukturní a rozvojové projekty, který by v případě předpokládané účasti členských zemí mohl mít „palebnou sílu“ až 62 miliard eur (téměř 1,7 bilionu Kč).

Plán by měl být formalizován prostřednictvím „paktů“ vypracovaných na míru se zeměmi jako je Nigérie, Senegal, Mali nebo Etiopie. Závěry summitu dnes žádají uzavření prvních z těchto dohod před koncem roku, i když konkrétní země přímo zmíněny nejsou.

Statistiky Eurostatu ukazují, že skutečná míra návratů se pro deset zemí, jejichž občané se letos od ledna do května nejčastěji dostávali do EU přes Středozemní moře, se loni pohybovala od pouhých šesti procent v případě Guineje po 34 procent v případě Nigérie.

Summit naopak ocenil rychlé zastavení trasy z Turecka do Řecka v důsledku březnové dohody mezi unií a Ankarou. Prezidenti a premiéři osmadvacítky také podtrhli názor EU, že nedávné legislativní změny v Turecku umožňují do země z Řecka bezpečně vracet syrské uprchlíky i občany dalších zemí v souladu s evropským a mezinárodním právem.

Buďte k nám tolerantní, žádá Sobotka Camerona

Ohledně atmosféry po referendu chtěl s britským předsedou vlády hovořit český premiér Bohuslav Sobotka. Po příjezdu na bruselský summit uvedl, že při úterní večeři požádá Davida Camerona, aby dozvuky referenda o vystoupení EU nevedly ke vzniku atmosféry netolerance v britské společnosti vůči lidem například z Česka, Polska či Slovenska.

„Byl bych skutečně nerad, kdyby se atmosféra vyvolaná referendem otočila do nějaké zášti vůči lidem, kteří pracují v Británii a pochází ze středu či východu Evropy,“ poznamenal český premiér.

Po referendu, kde se Britové se v poměru 52:48 vyslovili pro odchod z Unie, se na britských ostrovech zvýšil počet xenofobních útoků vůči přistěhovalcům, včetně právě těch ze zemí východní Evropy (více čtěte zde).

„Je to historický okamžik, o který málokdo stál,“ řekl Sobotka při příchodu na summitové jednání.

Země EU i evropské instituce nyní naléhají na rychlou aktivaci článku 50 lisabonské smlouvy a začátek formálního vyjednávání o britském odchodu. Cameron už dal ale najevo, že podobný krok by měl učinit až jeho nástupce v čele britské vlády.

Podle zpráv na sociálních sítích se šéfům vlád a států se na pracovní večeři servírovala křepelka, salát ze zelených fazolí, telecí maso a rovněž jahody. Při večeři Cameron vysvětloval, proč zastánci další britské účasti v nynější osmadvacítce ve všelidovém hlasování prohráli, a nastínil i další plány britské vlády. Pro nynějšího premiéra jde pravděpodobně o poslední summit EU, kterého se účastní.

28.června 2016 v 20:10, příspěvek archivován: 28.června 2016 v 20:35

No beans in tomato sauce nor pudding for the #Brexit #EUCO dinner tonight. pic.twitter.com/uqF6InhRD9

Autoři: ,


Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.