Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sobotka na uprchlickém summitu zastoupí i Polsko. Premiérka nemá čas

  8:15aktualizováno  8:15
Český premiér Bohuslav Sobotka bude na summitu k uprchlické krizi na Maltě zastupovat také Polsko. Požádala o to premiérka Ewa Kopaczová, protože míří na ustavující zasedání parlamentu.

Český premiér Bohuslav Sobotka přijíždí na summit o uprchlické krizi v Bruselu. (23. září 2015) | foto: AP

„Na mimořádné Evropské radě ve Valettě bude Česká republika zastupovat i zájmy Polska. Dopisem mě o to požádala premiérka Ewa Kopaczová,“ napsal Sobotka. Informaci předtím potvrdila také šéfka polské vlády.

11.listopadu 2015 v 06:19, příspěvek archivován: 11.listopadu 2015 v 08:06

Na mimořádné Evropské radě ve Valettě bude Česká republika zastupovat i zájmy Polska. Dopisem mě o to požádala premiérka Ewa Kopaczová.

Kopaczová se summitu účastnit nemůže, protože ve čtvrtek se má odehrát ustavující zasedání nového polského parlamentu. Během něj přitom Kopaczová složí funkci, protože její liberální strana Občanská platforma prohrála 25. října parlamentní volby (více o volbách zde).

Podle agentury AFP bezprecedentní situace nastala kvůli komunikačním problémům mezi konzervativním polským prezidentem Andrzejem Dudou a odcházející vládou. Prezident měl teoreticky možnost svolat zákonodárce na jiný termín.

Důslednější ochrana hranic a fond na pomoc Africe

Hlavními tématy summitu, který dnes začne na Maltě je současná migrační krize a zlepšení spolupráce Evropské unie s africkými zeměmi a Tureckem. Sobotka bude prosazovat důslednější ochranu hranic a uzavření dohod o spolupráci mezi EU a zeměmi, odkud uprchlíci do Evropy přicházejí. Evropští lídři také ve Vallettě oficiálně založí svěřenecký fond, kam budou státy posílat peníze na pomoc Africe.

Česká vláda schválila premiérovi mandát, podle něhož má prosazovat zlepšení ochrany hranic a systému registrace uprchlíků, což by mimo jiné mělo znemožnit pašerákům lidí vydělávat na nelegální migraci. Státy chtějí zlepšit kontrolu vnějších hranic EU posílením pravomocí evropské agentury pro jejich ochranu (Frontex). Maltské jednání by mohlo vést k tomu, že Frontex bude mít napříště větší rozpočet, vlastní lidi a vybavení. Dosud musí o vše žádat členské státy EU.

Dalšími tématy bude uzavření dohod s africkými zeměmi a Tureckem, které by pomohly zlepšit migrační krizi. Turecko, kde jsou více než dva miliony uprchlíků z válkou ničené Sýrie, je klíčové pro evropské snahy dostat migrační tlak pod kontrolu. Česko například bude podporovat zrušení vízové povinnosti pro Turky nebo posuny v přístupových jednáních Ankary s EU, pro kterou je Turecko kandidátskou zemí už od roku 1999.

Po dvoudenním summit se ve čtvrtek ještě neformálně setkají premiéři zemí EU, aby probrali dosavadní opatření proti uprchlické krizi. Předsedové Evropské komise a Evropské rady Jean-Claude Juncker a Donald Tusk v pozvánce vyzvali státy k rychlejší reakci na tuto krizi. Měly by se probírat počty uprchlíků, které jednotlivé členské země přijaly nebo střediska pro registraci uprchlíků v Itálii či Řecku.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.