Snopková požadovala peníze za to, že stát údajně ještě před jejím příchodem do mělnické továrny na kočárky tento podnik vytuneloval. Společně se Svobodou dostali za vytunelování Liberty pět let vězení. Oba se dostali podmínečně na svobodu ještě před vypršením trestu.
Libertu koupili v roce 1996 a Snopková tvrdí, že podnik vytuneloval stát už při jeho založení na jaře 1992 - vložil do něj totiž podle ní podstatně méně majetku, než uváděl privatizační protokol. Proto v roce 2005 podala žalobu na Fond národního majetku, který za privatizaci odpovídal.
Městský soud v Praze dal Snopkové částečně za pravdu. V listopadu 2007 potvrdil, že s privatizací Liberty nebylo vše v pořádku, a konstatoval, že "údaje uvedené v předávacím protokolu nemohly odpovídat skutečnosti".
Vyčíslením škody se ale soud nakonec nezabýval, protože žalobu zamítl kvůli tříleté promlčecí lhůtě, která podle něj uplynula už v roce 1995.
Snopková ale s promlčením nesouhlasí. Tvrdí, že doklady o tom, jaký měl být skutečný majetek Liberty, získala až po ukončení konkurzu v roce 2005. Stát je do té doby údajně nechtěl poskytnout. Svobodova bývalá poradkyně proto argumentuje tím, že promlčecí doba měla začít běžet až tehdy.
