Nic naplat, že politika sociálního zabezpečení u této vlády není ve skutečnosti rozhodně o nic štědřejší než u vlády předchozí. A ani nebude. Na nejrůznější hity sociálního státu, na které ČSSD lákala voliče - jako je přídavek na každé dítě nebo nejrůznější porodné a podobně - si vláda bude muset nechat zajít chuť.
Jde o tak drahé nápady, že se je rozhodně nepodaří v příštích letech nastartovat.
ČNB teď navíc prognózuje, že hospodářský růst v příštím roce bude výrazně nižší, než se čekalo. Ke konci volebního období přijde potřeba přiblížit se k maastrichtským kritériím.
Peníze na rozhazovačné nápady nebudou. Socialisté by se teď museli zbláznit, hodit EU za hlavu, začít vládnout s komunisty a vykašlat se na rating, který by se řítil někam na úroveň Bangladéše...
Jenže politika je politika. Veřejně se sociální demokracie svých volebních rozhazovačských hitů a slibů nikdy nevzdá, bude pořád říkat, že to jenom potrvá, že až příští rok, a tak pořád dokola. To je však poněkud dvojsečné. Pak se nemůže divit, že to "nějaká" ratingová agentura bere vážně.
Ministr Sobotka by rád reformu veřejných financí uskutečnil. Jako první polistopadový ministr se za tímto účelem schází s celým týmem nezávislých ekonomů, kteří mají slušné západní vzdělání. Otázka je, co zmůže jeden ministr.
Zásadní reformy veřejných financí budou bolestivé, k jejich uskutečnění je třeba politická vůle a ideály, které ostatní sociální demokraté nesdílejí. Sobotka se trochu tváří, jako by to byla odborná věc, ale je to spíše čistá politika.
Nic hrozného se zatím neděje, klesli jsme z úrovně premianta na úroveň Maďarska. Ale stejně je ta globalizace skvělá věc: když si toho vláda nebude všímat, dostane příště ještě více přes prsty. Rating půjde dolů a financování dluhu bude pořád dražší.
