Ministr spravedlnosti Robert Pelán informaci zveřejnil na svém twitterovém účtu. Ministerstvo si od změny slibuje účinnější práci s vězni a snížení recidivy. Ta představuje podle zprávy o stavu lidských práv v Česku značný problém propuštěných osob.
V Česku nyní existují věznice se zvýšenou ostrahou, ostrahou, dozorem a dohledem. O zařazení pachatelů do jednotlivých typů věznic rozhodují soudy. Podle ministerstva ale soudci rozhodují odlišně a stává se, že jsou mnohdy pachatelé se stejnou délkou trestu a stejnou charakteristikou osobnosti umisťováni do rozdílných typů věznic.
Soudům tedy nadále zůstane pravomoc posílat odsouzené do jednoho z dvou typů věznic. Vězeňská služba si ale následně sama rozdělí vězně do tří typů oddělení, které budou rozlišeny podle způsobu zabezpečení.
Vlada prave schvalila dulezitou reformu vezenstvi (zmena systemu diferenciace veznic).
Do věznice se zvýšenou ochranou by byly umístěny osoby s výjimečným trestem, členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Těmto vězňům by Vězeňská služba nemohla povolit vycházky z věznice ani přerušení výkonu trestu. Ostatní odsouzení by si trest odpykali ve věznici s ostrahou.
Dva roky po vyhlášení amnestie tehdejším prezidentem Václavem Klausem výrazně vzrostl počet vězněných lidí. V loňském roce se počet vězňů zvýšil asi o 2 000 na téměř 18 700 lidí. Ze 6 443 amnestovaných se jich do loňského prosince vrátila za mříže téměř čtvrtina.
„Toto nelichotivé číslo dokládá řadu přetrvávajících zásadních problémů českého vězeňství, zejména vysokou míru recidivy amnestovaných a nepřipravenost systému a celé společnosti amnestované začlenit do svých řad,“ uvádí zpráva o stavu lidských práv.
