Košíky plné manioku, banány i misky vydlabané ze dřeva - to všechno mohou od pondělí spatřit lidé na stránkách organizace Survival International, která usiluje o ochranu domorodého obyvatelstva Jižní Ameriky.
Snímky pořídili loni v létě pracovníci brazilské organizace FUNAI (Národní organizace pro práva původního obyvatelstva) při přeletu nad amazonskou džunglí nedaleko peruánských hranic. Vědci se o existenci těchto indiánů dozvěděli už před třemi lety, podle FUNAI se ale dosud nepodařilo získat jejich fotografie v takovém rozlišení a kvalitě.
"Detail je opravdu jasný. Ze snímků je patrné, že jsou zdraví. Můžete vidět jejich zahrádky, košíky plné manioku," uvedla šéfka výzkumu Fiona Watsonová.
V amazonském pralese u brazilsko-peruánských hranic žijí neznámé kmeny indiánů
Členové zdokumentovaného kmene se podle antropologů živí lovem i sběrem. Muži zdobí svá těla červeným barvivem ze semen stromu achiote a zbrojí se luky a šípy. Ženy pěstují na políčkách maniok a jiné plodiny.
"Nejsou to lidé, kteří by žili u řeky. Nemají k vodě blízký vztah. Jsou z hloubi džungle a věnují se zemědělství," uvedl José Meirelles, který pro FUNAI pracoval dvacet let. Kmen se nejspíš na místě usídlil před sto lety. Tehdy indiáni utíkali hlouběji do pralesa kvůli bílým otrokářům.
Kmenů může být na sedmdesát
"Hodně neznámých kmenů tvoří vlastně ti, kterým se podařilo prchnout před kolonizátory. Vědí, že přežijí, jen když zůstanou nedotčeni," vysvětlila Watsonová s tím, že vládou podporovaná FUNAI dosud eviduje 29 civilizací netknutých kmenů, o kterých náš svět takřka nic netuší. Odborníci se ale domnívají, že v srdci amazonského pralesa se takových kmenů může pohybovat na sedmdesát.
Při bližším pohledu na snímky je vidět, že indiáni využívají i některé výdobytky moderní doby - třeba mačetu nebo kovovou misku. Tyto věci mohli získat obchodem s jinými indiány, kteří zase navázali kontakt s dřevorubci.
Jenže zrovna ilegální těžaři dřeva představují pro domorodé obyvatelstvo velké nebezpečí. Kontakt s vnějším světem může indiány zahubit. Úplně stačí běžné onemocnění - třeba nachlazení.
V Brazílii proto platí od roku 1987 zákon, který zakazuje jakýkoli styk s neprozkoumanými kmeny. Jejich izolaci ale nyní ohrožují těžaři dřeva na peruánské straně hranic. Dřevorubci totiž postupují stále hlouběji do pralesa a nutí tamní indiány posunovat se dál - blíž k těm brazilským.
Amazonská džungle u hranic Brazílie a Peru
