Sněmovní komise vyslechla nuceného správce IPB

V pořadí jako třetího vyslechla sněmovní vyšetřovací komise k IPB nuceného správce banky Petra Staňka. Jeho výslech trval téměř čtyři hodiny. Stejně jako po předchozích výsleších odmítl předseda komise Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) s ohledem na průběh šetření a potřebu utajení výpovědí sdělit podrobnější informace.
Parlamentní komise by měla objasnit rozhodování státu, institucí a osob v IPB od vzniku banky až po červnové uvalení nucené správy a následný prodej Československé obchodní bance.

"Ve výpovědích svědků budeme pokračovat příští týden ve čtvrtek a v pátek. Do té doby budeme studovat a analyzovat informace, které jsme dostali," řekl Kalousek, který též novinářům sdělil, že komise hodlá k případu vyslechnout desítky svědků.

"V tuto chvíli bychom se určitě shodli na nějakých třiceti lidech," dodal.

Kalousek naznačil, že vypovídat by mohli i členové vlády a guvernér ČNB Josef Tošovský.

"Řada jmen ale vyplyne až z výpovědí osob předcházejících," řekl Kalousek.

Členové komise se již dříve dohodli, že jména předvolaných osob nebudou zveřejňovat, aby je ušetřilimediálnímu tlaku.

Komise ve středu vyslechla dva svědky
Komise ve středu vyslechla bývalého generálního ředitele Investiční a Poštovní banky  Jana Klacka a šéfa bankovního dohledu České národní banky Pavla Racochu.

"Oba pánové poskytli řadu pro naši práci důležitých informací..., ale obsah rozhovorů v žádném případě nemohu říci," řekl po téměr šest hodin trvajících výsleších předseda komise Miroslav Kalousek.

Veřejnost se v následujících dvou týdnech nic nedoví
Kalousek upozornil, že v následujících nejméně čtrnácti dnech nemůže veřejnost od komise očekávat žádné informace. "V okamžiku, kdy budeme schopni veřejnost informovat o nějakém výstupu, tak to neprodleně učiníme," dodal.

Komise se však již dříve dohodla, že bude nejprve shromažďovat informace o posledních událostech, tedy o uvalení nucené správy a prodeji IPB Československé obchodní bance.

Bývalý ředitel BIS a nynější právník Stanislav Devátý je však k vyšetřování komise skeptický. "Všechny parlamentní komise, které byly dosud zřízeny, řekly nakonec jen to, co jsme všichni věděli," řekl pro Český rozhlas Devátý.

"Já z toho vyvozuju jednoduchou větu: Zvolené řešení je přinejmenším o deset miliard dražší, než to, které bylo připraveno k realizaci před tím, než byla vyhlášena nucená správa," řekl člen komise poslanec Vlastimil Tlustý (ODS).

Předseda komise dostane 15 tisíc
Podle informací ČRo-1 Radiožurnálu dostane předseda komise Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) jako odměnu k svému platu 15 tisíc korun.

"To je pro mne naprosto nová informace. Myslel jsem, že to poslanci dělají díky svým pravomocem, a ne za to, že budou pobírat nějaké peníze," okomentoval Kalouskovu odměnu Devátý.

Parlamentní komise již byla zpochybňována
Komise musela krátce po svém vzniku čelit zpochybňování nezávislosti některých svých členů, a to i přes to, že její členové před sněmovnou veřejně prohlásili, že v předmětu vyšetřování u nich nenastal žádný střet zájmů.

Na přelomu července a srpna totiž týdeník Euro napsal, že podle jeho šetření je pět z deseti poslanců komise prokazatelně v určité formě střetu zájmů. Poslanci to však striktně odmítli.

Poslanecké komise dosud nic nevyšetřily
V minulosti již poslanci zřídili nejméně čtyři vyšetřovací komise. Ty nikdy nic nevyřešily, nikdo nebyl na základě jejich šetření souzen.

Parlamentní komise byly zřízeny například pro vyšetření událostí 17. listopadu, pro Kreditní banku Plzeň, pro vyšetření práce Transplantačního centra v Ostravě, kde lékaři  připravili pacienta k odebrání orgánů, aniž by byl oficiálně označen za mrtvého, či pro vyšetřování privatizace s.p.t. Telecom.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video