Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sněmovní komise vyšetří výbušnou Krakatici, detektiv může promluvit

  17:16aktualizováno  18:09
Sněmovna posvětila vznik vyšetřovací komise, která se bude zabývat možným prorůstáním organizovaného zločinu a politiky na základě policejního spisu Krakatice. Poslanci také zbavili mlčenlivosti bývalého policistu Karla Tichého, který na kauze pracoval.

Ivan Langer - Praha (1. dubna 2009) | foto: Stanislav PeškaČTK

Spis Krakatice mapoval například aktivity kontroverzního podnikatele Františka Mrázka a objevují se v něm i jména některých politiků, včetně ministra vnitra Ivana Langera (ODS).

Komise bude mít dvanáct členů a budou v ní zastoupeny všechny politické strany. Pro její založení hlasovalo 130 poslanců, dva byli proti. Komise má mimo jiné prověřit, kdo a jak se spisem pracoval a proč z něj zmizelo asi šest tisíc stránek. Výsledky své práce by měla sdělit do konce září.

Poslanci kvůli vyšetřování také zbavili mlčenlivosti bývalého policistu Karla Tichého, který na kauze pracoval.

"Myslím, že je to posun k lepšímu, sám jsem to chtěl," reagoval na rozhodnutí poslanců Karel Tichý. Bývalý kriminalista už dříve uvedl, že je kvůli Mrázkovi pod politickým tlakem od doby, kdy se s ním dostal poprvé do kontaktu.

Policista bude nyní moci vypovídat před bezpečnostním výborem Sněmovny, který o jeho zbavení mlčenlivosti ostatní poslance požádal, a zřejmě i před novináři. Jednání výboru by mělo být veřejné. - více o bezpečnostním výboru a Krakatici čtěte zde

Kdo se bojí Krakatice?

Langer před schválením komise poslancům popisoval, co všechno se se slavným spisem dělo. Zejména zdůrazňoval, že vznikl v roce 2000 a do archivu byl uložen v roce 2004, tedy za vlády ČSSD.

V době ukončení měl spis asi 11 700 stran. Když o něj ale v roce 2006 požádala Inspekce ministra vnitra, šest tisíc stran chybělo. Podle Langera je policisté vyskartovali v rozporu se zákonem.

Do spisu se za dobu jeho existence podívalo celkem 54 lidí jak z policie nebo její inspekce, tak i z ministerstva vnitra. Dokument je přitom veden v režimu utajení Důvěrné.

Langer také navrhoval, aby o spisu mohl mluvit nejenom Tichý, ale i řada dalších lidí, a to včetně exministrů vnitra Stanislava Grosse a Františka Bublana. Se slovy "Kdo se bojí Krakatice?" požadoval zbavení mlčenlivosti i pro sebe nebo další vysoce postavené policisty.

"Kdyby pan ministr své návrhy řádně zdůvodnil jako my u pana Tichého, možná by uspěl," řekl iDNES.cz bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc. Podle něj Langer zařadil na seznam lidí, kteří by měli o Krakatici mluvit, řadu policistů, kteří jsou s ministrem existenčně svázáni a vypovídali by v jeho prospěch.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

V Kletné u Oder se odehrálo vojenské cvičení záloh Safeguard 2016. Cílem...
Vojáci v záloze dostanou více peněz. Čunek litoval zrušení povinné vojny

Vojáci v aktivních zálohách se mohou těšit na vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. Senát schválil změnu branného zákona. Ocenil ho lidovec Jiří Čunek,...  celý článek

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.