Sněmovna vyhověla Senátu v zákoně o odškodnění

Praha - Poslanci schválili zákon o poskytnutí jednorázové částky účastníkům protifašistického odboje a vězňům komunistických táborů, který jim v červnu vrátil Senát. Senátorům vadilo, že čas na vyzvednutí této částky mají lidé pouze do roku 2001. Poslanci souhlasili s prodloužením této lhůty o rok, tedy do 31. prosince 2002.
Poslechněte si Václava Havla-ikonka audio.
Podívejte se na fotografie.

Sneát zákon poslancům vrátil
Senát podle očekávání 27. června sněmovně návrh zákona o odškodnění
vrátil. Senátoři zpřesnili některá jeho ustanovení. O rok, tedy do 31. prosince 2002, chtěli prodloužit lhůtu, v níž bude možné o odškodnění požádat. Jednání se účastnil i prezident Václav Havel.

Vrácení zákona do sněmovny tehdy podpořilo 67 senátorů ze 70 přítomných. Nikdo nebyl proti.

Kromě prodloužení lhůty na podávání žádostí, upřesnili senátoři i některé výrazy či chyby, které se v zákoně objevily. Museli upravit například chybné datum konce války či doplnit některá chybějící slova.

Některé nedostatky v zákoně uznal i jeho předkladatel poslanec Vladimír Cisár. "Děkuji senátorům, že napravili chyby, které se staly ve spěchu, v němž byl zákon připravován," řekl poslanec.

Na jednání se přišel podívat i Havel
Po dvou letech přišel do Senátu prezident Václav Havel. Chtěl připomenout svůj zájem, aby zákon mohl začít platit co nejdříve. "Pro Havla, někdejšího disidenta, je zákon osobně zajímavý," podotkl místopředseda horní komory Přemysl Sobotka (ODS).

"Odškodnění investujeme sami do sebe", řekl Havel. Na připomínku Daniela Kroupy (ODA), že oškodnění bude státní pokladnu stát víc, než se původně předpokládalo, reagoval, že je jedno, kolik se bude muset vyplatit. Stále je to podle něho méně, než rozkradli lidé bývalého režimu, kteří se po listopadu zapojili do nynější společnosti.

Na krátkém brífinku Havel řekl, že zná velmi dobře dilema, se kterým se senátoři potýkají. Zda pustit zákon bez připomínek a urychlit tak jeho platnost, nebo trvat na připomínkách, které senátoři považují za zásadní i za cenu, že se zákon zdrží. "Sám takové dilema řeším u mnoha zákonů, když se rozhoduji, zda je podepíši, nebo využiji svého práva veta," podotkl prezident.

Prezident byl v Senátu po dvou letech
Havel se jednání horní komory zúčastnil naposledy v březnu 1999. Chtěl tehdy, aby o účasti českých vojáků v misích NATO rozhodovala vláda a obě komory parlamentu by ji schvalovaly až dodatečně. "Sám jsem byl překvapen, jak dlouho jsem tu nebyl," řekl Havel po prohlídce nově opravených místností Senátu.

Loni v únoru měl prezident v Senátu představit nového ústavního soudce Jiřího Malenovského, jeho návštěvu však překazila nemoc. Dnešní vedení Senátu přijal na oficiální schůzce letos v lednu.

Senátoři schválili i dohodu o minimálním věku vojáků
Senátoři ještě před přijezdem prezidenta, jehož příchod oznámily fanfáry, schválili opční protokol k mezinárodní úmluvě o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů.

Česká republika ratifikací protokolu prohlašuje, že respektuje minimální věk 18 let pro dobrovolný vstup do národních ozbrojených sil. Dokument například také zakazuje, aby stát mohl do armády povolávat mladší osoby. Podle protokolu se neplnoletí nesmějí přímo účastnit bojových akcí.

Senát podle očekávání vrátil sněmovně návrh zákona o odškodnění účastníků protifašistického odboje a vězňů komunistického režimu. Jednání se účastnil i prezident Václav Havel (27. června 2001).

Senát podle očekávání vrátil sněmovně návrh zákona o odškodnění účastníků protifašistického odboje a vězňů komunistického režimu. Jednání se účastnil i prezident Václav Havel (27. června 2001).

Senát podle očekávání vrátil sněmovně návrh zákona o odškodnění účastníků protifašistického odboje a vězňů komunistického režimu. Jednání se účastnil i prezident Václav Havel (27. června 2001).

Senát podle očekávání vrátil sněmovně návrh zákona o odškodnění účastníků protifašistického odboje a vězňů komunistického režimu. Jednání se účastnil i prezident Václav Havel (27. června 2001).

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video