Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sněmovna USA schválila zákon o stažení z Iráku

  6:45aktualizováno  6:45
Americká Sněmovna reprezentantů schválila zákon, který stanovuje termín stažení vojsk z Iráku. Bojové jednotky mají zemi opustit do 1. dubna 2008. Prezident Bush už předem oznámil, že normu vetuje.

Proti přítomnosti Američanů je i řada Iráčanů. | foto: Profimedia.cz

Zákon ve sněmovně prosadili demokraté poměrem hlasů 218 ku 208. Stahování amerických vojsk z Iráku podle něj musí začít 1. října.

Sněmovna rozhodla jen pár hodin poté, kdy velitel amerických sil v Iráku generál David Petraeus informoval Kongres, že se v zemi objevují známky zlepšení situace a že potřebuje více času ke zjištění účinnosti nedávného posílení vojsk. Konstatoval také, že irácká vláda při zvládání násilí "dělá, co může".

Stažení vojáků obsahuje zákon o mimořádných výdajích, který vyčleňuje finance na válku v Iráku a bojové operace v Afghánistánu. Na jeho znění, které sněmovna a Senát původně přijaly v odlišné verzi, se v pondělí shodla dohodovací komise obou komor. Senát bude o zákonu hlasovat dnes.

Norma poskytuje vládě přes 95 miliard dolarů na financování vojenské přítomnosti v Iráku a Afghánistánu do konce letošního fiskálního roku, tedy do 30. září. Kromě toho uvolňuje 20 miliard dolarů, které Bushova administrativa nepožadovala, na zdravotní péči o vojáky a válečné veterány, na pomoc obětem hurikánu Katrina, úlevu zemědělcům po přírodních katastrofách a další programy.

Sněmovna ovládaná po loňských volbách demokraty v zákonu stanovila, že američtí vojáci mohou zůstat v Iráku i po 1. dubnu 2008, ale jen na omezené nebojové misi zaměřené především na protiteroristické operace, ochranu americké infrastruktury a diplomatů a na výcvik iráckých sil. Prodloužila také dobu na odpočinek vojáků v týlu a zkrátila období jejich nasazení v poli.

Odsun z Iráku by podle zákona měl začít už 1. července, pokud prezident Bush nebude schopen doložit, že irácká vláda pokročila v odzbrojování povstalců, omezování sektářského násilí a směřuje k politickým dohodám například o rozdělování příjmů z ropy či o konání místních voleb. Zákon také krátí pomoc Iráku, pokud Bagdád nebude plnit své závazky směřující k ukončení násilí v zemi.

Bush a většina republikánů varuje, že předčasné stažení vojsk z Iráku uvrhne zemi do ještě většího chaosu a posílí radikální skupiny. Demokraté ovšem tvrdí, že po loňských volbách dostali od Američanů mandát k přivedení vojáků zpátky domů a že je třeba nastolit ve vztahu k Iráku nový kurz.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.