S návrhem souhlasilo 152 poslanců ze 182 přítomných. Proti byl pouze jeden. Zatím platný zákon počítá s tím, že nově se bude maturovat poprvé už v roce 2008.
Většina poslanců se ale přiklonila k názoru, že spuštění společných maturit není připraveno a teď by způsobilo víc škody než užitku.
Norma, kterou nyní pustila dolní komora do Senátu, počítá s tím, že v roce 2010 by měli studenti poprvé skládat společné maturity z češtiny a cizího jazyka, z volitelného předmětu ještě o dva roky později.
Za odklad státní maturity v květnu v Praze demonstrovalo asi deset tisíc studentů. - více zde
Se společnou maturitou přitom často souhlasí, problém ale vidí v její navržené formě. Zavedení zkoušky by nevadilo ani letošní maturantce Lence Hanákové, která na plzeňské obchodní akademii absolvovala zkušební kolo.
"Zdálo se mi, že na některé věci bylo málo času, a také mi nevyhovoval způsob prověřování znalostí. Například čeština mi připomínala spíše novinářskou práci, protože byla hodně založená na úpravě textu," popsala.
Jednotné maturity by podle ní mohly pomoci ke sjednocení úrovně jednotlivých škol. "Byla by vytvořena určitá hranice, které by absolventi střední školy při maturitě měli dosáhnout. Současná podoba umožňuje školám, aby i maturity přizpůsobily své úrovni, která ale není nijak kontrolovaná," dodala.
Také podle ředitelky Gymnázia Plasy na Plzeňsku Markéty Lorenzové mohou být maturity přínosem. Její škola se letos zapojila do zkušebního testu Maturita nanečisto.
"Myslím, že by mohly přispět k vyrovnání a udržení přibližně stejné úrovně výuky v různých typech škol. Maturitní vysvědčení by mělo být zárukou toho, že jeho držitel má konkrétní znalosti a dovednosti," řekla.
Podle Lorenzové by ale výsledky státních maturit měly být využity i dále. "Pokud je zavedeme, měly by sloužit třeba jako součást podmínek přijímacího řízení na vysokou školu," vysvětlila.
