Reklama

Sněmovna schválila nový zákon proti praní špinavých peněz

  • 10
Sněmovna dnes schválila nový zákon, který má pomoci v boji proti financování terorismu a organizovaného zločinu tím, že ztíží možnost legalizovat výnosy z trestné činnosti. Počítá s tím, že se účastník obchodu bude identifikovat při každé transakci převyšující částku 1 000 eur, tedy asi 25 tisíc korun.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Nyní banky a další finanční instituce musí žádat doklady jen u sum přesahujících 100 tisíc korun.

Údaje o jménu klienta by banky schraňovaly pro případ, že by později transakci začala vyšetřovat policie a bylo by nutné zpětně dohledat, kdo peníze poslal.

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) se nedomnívá, že by částka 1 000 eur byla příliš malá a že by nová povinnost finanční instituce zahltila. "Rozhodně to nevyvolá žádné zvýšené náklady nebo enormně zvýšené náklady," odpověděl na dotaz novinářů.

Podezřelé obchody budou nově povinně evidovat nejen instituce bankovního trhu, ale například i advokáti, notáři, soudní exekutoři, auditoři a daňoví poradci. Stejnou povinnost budou mít i podnikatelé, pokud přijmou platbu v hotovosti v hodnotě nad 15 tisíc eur (asi 375 tisíc korun).

Zákon také podstatně rozšiřuje pro odpovědné instituce povinnost sledovat a kontrolovat obchody svých klientů. Ti budou mít povinnost u transakcí nad 15 tisíc eur doložit smysl a účel transakce a původ prostředků v ní použitých.

Sledovat se budou i politici. Ale jen zahraniční
Zpřísnit se má také dohled nad finančními transakcemi u "politicky exponovaných osob", například ministrů, poslanců a senátorů, soudců či vysoce postavených diplomatů a vojáků. Přísnější kontrola se ale bude vztahovat pouze na zahraniční funkcionáře, nikoliv na české politiky.

Podle stínového ministra vnitra ČSSD Františka Bublana vláda interpretovala v tomto bodě evropskou směrnici špatně. Zákon by podle něj měl zahrnovat do kategorie "politicky exponovaných osob" i tuzemské politiky.

Sněmovna ale Bublanův pozměňovací návrh, který měl tuto mezeru vyplnit, nepřijala. Zákon proto omezuje okruh sledovaných funkcionářů na lidi, kteří mají bydliště mimo Českou republiku nebo v zahraničí vykonávají funkci.

Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR ročně eviduje na 3 tisíce podání o podezřelých transakcích, a to převážně z bankovního sektoru. Po jejich vyhodnocení podávají úředníci každý rok zhruba 100 až 150 trestních oznámení. Zdrojem špinavých peněz v ČR jsou podle odborníků nejčastěji daňové úniky, zneužívání informací v obchodním styku a úplatky.

Česko mělo evropskou směrnici proti praní špinavých peněz zavést do svého práva už v prosinci loňského roku. Například europoslankyně Jana Hybášková (SNK ED) proto již delší dobu upozorňuje na to, že by parlament neměl přijetí zákona dále odkládat. Vládní návrh nyní posoudí ještě Senát a prezident.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

10 příspěvků v diskusi

Další z rubriky Domácí

Reklama