Ochranná pásma kolem každého letiště vymezí Úřad pro civilní letectví. Cílem novely je zvýšit bezpečnost pilotů, kteří si stěžují na to, že je neznámí pachatelé při vzletech a přistáních v okolí letiště Ruzyně ohrožují laserem. Návrh nyní posoudí Senát.
O podobném trestu za toto jednání debatovala Sněmovna už před jarními volbami, zákon ale nestihla schválit. K tehdejší předloze měl výhrady Jiří Pospíšil z ODS. Upozornil na to, že laserové útoky na piloty lze posuzovat jako trestný čin obecného ohrožení.
"Není správná metoda, že když se objeví problém, hned se přichází s novelou zákona," uvedl v únoru současný ministr spravedlnosti. Nyní ve Sněmovně ale zvítězil názor, že problém vyžaduje legislativní úpravu, pro ní bylo 113 ze 128 přítomných zákonodárců. Návrh získal podporu napříč všemi politickými stranami
V současnosti v okolí letišť existují ochranné zóny, ve kterých je zakázáno například stavění budov, používání nebezpečných světel či vedení vysokého napětí. Podle autorů novely je však nezbytné vytvořit samostatné ochranné pásmo i pro používání laserů, protože český právní řád laserové útoky nijak nepostihuje.
"Celá tato problematika ohrožování civilních letadel laserovými zařízeními se stává velmi závažnou. Jedná se o velmi nebezpečné aktivity, které mohou vést k vážným nehodám," uvedl před Sněmovnou jeden z autorů návrhu poslanec TOP 09 Jan Husák.
Útoků laserem přibývá
Útoky na letouny u ruzyňského letiště se podle ředitele Úřadu pro civilní letectví Josefa Rady rozmohly koncem loňského roku. Bylo jich údajně sedm, zatím žádný z nich nevedl k nebezpečné události.
Podle odborníků je útok laserem na přistávající letadlo velmi vážným ohrožením bezpečnosti. V lepším případě zásah laserem do oka pilota vyřadí na několik vteřin z činnosti. V horším případě může laser způsobit trvalé poškození zraku.
Podle mluvčí armádní 24. základny dopravního letectva v Praze Kbelích Zuzany Špačkové byl první případ osvětlení letadla laserem zaznamenán kolem roku 1998 v USA. Od té doby se případy množí.
Připomněla například kapitána jedné z posádek kbelské základny, který má s takovou události osobní zkušenost. "Letěl jsem v rámci letecké záchranné služby vrtulníkem W 3A Sokol z Budějovic. Laser zasáhl vrtulník v nočních hodinách ve výšce 300 metrů nad terénem. Hned po zasažení jsem provedl úhybný manévr, ale i pak se ozařování opakovalo," líčí kapitán Robert Rajtmajer.
