| Návrh podpořilo 101 ze 178 poslanců, proti se vyslovilo 70 zákonodárců. |
Ombudsan by měl mít také možnost navrhovat zahájení disciplinárního řízení, trestního stíhání či požadovat za občana náhradu škody způsobenou nesprávným postupem některého ze státních úřadů.
Na ombudsmana by se měli občané obracet rovněž v situacích, kdy mají pocit, že někdo porušuje jejich práva, a neuspěli u soudu, nebo když mají například námět na zlepšení nějakého zákona. Veškeré služby by měl poskytovat bezplatně.
| Ombudsmana má sněmovna volit na šest let ze čtyř kandidátů, které jí navrhnou prezident a Senát. Úřad by neměl mít více než čtyřicet zaměstnanců a jeho rozpočet by neměl překročit třicet milionů korun ročně. Počáteční výdaje se však odhadují na dalších dvacet milionů. |
Ombudsman však nebude mít právo úřad k určité činnosti donutit. Nebude moci zasahovat ani do činnosti státních zastupitelství či soudů. Na nedostatky bude pouze moci upozornit nadřízený orgán či sněmovnu nebo případ zveřejnit. Absenci institutu ombudsmana opakovaně kritizovala Rada Evropy i Evropská unie.
Tím, co ombudsman bude přesně dělat, se sněmovna bude zabývat až v prosinci. Někteří poslanci z ODS a KSČM totiž tuto předlohu v říjnu vrátili výborům k novému projednání.
Za ODS, které se návrh nelíbí, vystoupil poslanec Milan Zuna, který hlavně upozornil na to, že ombudsmanův úřad bude nejen drahý, ale hlavně nefunkční. Poslanci jeho strany a Unie svobody už dříve uváděli, že ke zřízení nového úřadu není důvod. Vysvětlovali to tím, že k ochraně občanských práv slouží soudy včetně ústavního.
Institut ochránce lidských a občanských práv zřídil už v roce 1713 švédský král a od roku 1809 je zakotven i ve švédské ústavě. Později se v různých podobách rozšířil asi do osmdesáti zemí včetně postkomunistických.
|
Ombudsman ve světě |
| - úřaduje ve 12 z 15 zemí Evropské unie, má svůj původ ve Skandinávii. Poprvé vznikl ve Švédsku v roce 1809, kdy se přímo objevil v ústavě. |
| - nyní působí ve více než 80 zemích světa. Havajský úřad ombudsmana se stal v roce 1967 prvním v USA. Ze zemí střední a východní Evropy ombudsmana akceptovalo například Rusko, Maďarsko, Litva, Slovinsko či letos v lednu Albánie. |
| - obecně okruh ombudsmanových pravomocí zahrnuje kontrolu dodržování zákonů vládou a všemi úřady, radami i komisemi. V Norsku, Švédsku a na Novém Zélandu jsou však z jeho působnosti vyjmuty případy obecních zastupitelských sborů a vládní či soudní rozhodnutí. Vládní nařízení nespadají do jeho kompetence také ve Švédsku a rozhodnutí soudů rovněž v Dánsku. |
| - v Rakousku má ombudsman každý týden vyhrazený čas v televizi k tomu, aby vyložil občanům, jaké problémy právě řeší. Ve Španělsku je třináctiletý úřad ombudsmana druhou největší autoritou po králi. V Portugalsku, kde s ním mají více než dvacetiletou zkušenost, je ombudsman členem státní rady jako prezidentova státního orgánu a je neodvolatelný. V obou zemích je volen třípětinovou většinou a odpovídá tamním parlamentům. |
| - v Maďarsku loni díky ombudsmanovi skupina mladých ekologů donutila ministerstvo obrany přiznat, že billboardy vyzývající Maďary ke kladnému hlasování v referendu o vstupu do NATO platila vláda, přestože to na nich nebylo uvedeno. |
| - vedle orgánů s celostátní působností existují i ombudsmani místní například ve Velké Británii a Švýcarsku nebo speciálně zaměření jako "dětští ombudsmani" na ochranu práv dětí ve Švédsku či ombudsmani pro ozbrojené složky, trh a reklamu v Norsku. |
