Poslanec Tomio Okamura a místopředseda Strany práv občanů Miloslav Soušek na...

Poslanec Tomio Okamura a místopředseda Strany práv občanů Miloslav Soušek na společné tiskové konferenci k petici proti umístění azylového zařízení v katastru města Králíky | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Sněmovna chce pozastavit činnost 81 stran, Okamura již údaje doplnil

  • 26
Sněmovna navrhla pozastavit činnost jednaosmdesáti politických stran a hnutí, protože podaly neúplnou výroční finanční zprávu za loňský rok, případně nepodaly žádnou. Návrh se týká i hnutí Svoboda a přímá demokracie, jež vede Tomio Okamura. Jemu však pozastavení činnosti zřejmě nehrozí, neboť údaje do zprávy už doplnilo.

Podle dřívějšího Okamurova vyjádření neuvedla své datum narození a adresu řada dárců částek ve výši padesát až tisíc korun. Okamura ve středu před poslanci řekl, že SPD už nedostatky odstranila. U identifikovaných dárců peníze hnutí vrátilo, u dárců, které nešlo identifikovat, zaslalo peníze ministerstvu financí.

„Jsem přesvědčený, že vláda v případě SPD takový návrh nepodá, protože hnutí už svoji výroční finanční zprávu doplnilo,“ řekl předseda kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM). Podle přijatého usnesení žádá Sněmovna vládu, aby návrhy podala Nejvyššímu správnímu soudu.

Kromě jednaosmdesáti návrhů na pozastavení činnosti požadují poslanci kvůli nedodání finanční zprávy také čtrnáct návrhů na zrušení. Týkají se politických uskupení, které už pozastavenou činnost mají.

Neúplné zprávy předložila podle usnesení Sněmovny například Národní demokracie Adama B. Bartoše nebo Řád národa, jehož členem se nedávno stal poslanec a dřívější člen Úsvitu Karel Fiedler. Pozastavení činnosti hrozí kvůli neúplné zprávě i Romské demokratické straně. Kvůli její zprávě podal Koníček trestní oznámení. Poslanci z kontrolního výboru, který má kontrolu zpráv na starosti, se domnívají, že obsahuje zfalšovanou zprávu auditora. Podle dřívějšího vyjádření předsedy strany Miroslava Tancoše může za vše bývalá najatá účetní.

Zrušení hrozí například Nezávislým demokratům, v jejichž čele stojí bývalý ředitel TV Nova Vladimír Železný, nebo České straně selského rozumu. Naopak úplnou zprávu za loňský rok podalo 126 z celkem 244 stran a hnutí. Podala ji i Unie Svobody - Demokratická unie, která již neexistuje.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video