Lidovce znepokojuje přibývající počet obětí trestných činů spáchaných recidivisty. Za poslední čtyři roky jich bylo přes tři sta.
"Kolik životů jsme mohli zachránit. Z toho prostého důvodu, že víme ze statistiky, že zhruba třetina recidivistů odsouzených za trestný čin byla trestána více než třikrát," obhajoval novelu ve sněmovně lidovec Pavel Severa.
Poslanec odmítl námitku, že by princip zbavoval soudce svobody v rozhodování. "Nechceme se z pozice zákonodárců vlamovat do nezávislé role soudů. Naopak, chceme jim dát větší prostor ke zvážení jednotlivých trestů."
Novela upravuje horní hranici trestů ze současných 15 na 25 let vězení, aniž by musely být splněny podmínky pro výjimečný trest. Soud by měl možnost uložit doživotí za jakýkoliv čin, který by skončil úmyslně zaviněnou smrtí člověka.
Pokud by soud uložil pachateli druhé a další vraždy nižší trest než doživotí, musel by to zdůvodnit.
Doživotí by se nově mohlo vztahovat i na znásilnění, pohlavní zneužívání, vydírání, ublížení na zdraví, loupež, obchodování s lidmi a braní rukojmí, pokud je následkem těchto činů smrt.
Poslanec Jiří Pospíšil (ODS) souhlasí, aby se zpřísnily tresty za nejbrutálnější činy. Odmítá však, jak návrh upravuje otázku výjimečného trestu. "Je nelogické, aby soud nezdůvodňoval, proč určitý trest dá, a měl zdůvodňovat, proč určitý trest nedá,"
Podle některých kritiků by poslanci neměli trestní řád měnit po částech a vyčkat na připravovanou vládní novelu. Pavel Severa ale namítl, že na ni sněmovna čeká už dlouhá léta a nyní ji zřejmě zdrží i rezignace ministra spravedlnosti Čermáka.
Doživotní tresty padají zřídka
Podle platného zákona může soudce někoho poslat na 15 let za mříže, pokud "stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost je velmi vysoký nebo za podmínky, že možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena."
Pro udělení doživotí jsou podmínky ještě přísnější. O novele trestního zákona, která zaváděla pravidlo "třikrát a dost", hlasovali poslanci už před osmi lety v roce 1995, tehdy ovšem návrh neprošel. Od té doby se ale text zákona velmi změnil.
"Je odlišný i od právní úpravy platné na Slovensku. Společné však těmto návrhům zůstává jedno: snaha zajistit větší a účinnější systém ochrany lidského života před úzkou skupinou chronických a nenapravitelných násilníků," uvedl Severa.
