Sněmovna: pánský klub starých tváří

  • 33
Dva měsíce před volbami je téměř jisté, že se příští sněmovna bude velmi podobat té současné. Obsadí ji hlavně muži ve středních letech, většinou současní poslanci. Bude to téměř výhradně pánský klub, prim v něm budou hrát inženýři kolem pětačtyřiceti let, kteří tu už většinou pár let zasedají. Sestavu nově doplní většinou starostové nebo obecní zastupitelé, podnikatelé a lékaři. Je to jistě hodně předběžný a hrubý obrázek, ale právě tak nějak bude vypadat po červnových volbách nová sněmovna.

Dá se tak usoudit z toho, kým čtyři rozhodující politické síly obsadily prvních pět míst na svých čtrnácti krajských kandidátkách. I když situaci mohou ještě změnit preferenční hlasy voličů, budoucích dvě stě poslanců pravděpodobně vzejde právě z těchto dvou set osmdesáti kandidátů. Právě včera měly přitom strany poslední šanci měnit své kandidátní listiny. Teď už z nich mohou kandidáti pouze odstupovat.

Na první pohled je jasné, že strany sázejí na osvědčené kádry: rovnou šestačtyřicet z celkem šestapadesáti krajských lídrů všech stran bude letos svůj mandát obhajovat.

Přidáme-li k této sestavě předsedkyni US-DEU Hanu Marvanovou, ministry Zemanovy vlády Jaroslava Tvrdíka a Jiřího Rusnoka či bývalého ministra dopravy ODS Martina Římana, kteří dnes ve sněmovně nezasedají, vychází, že se strany do experimentů s novými tvářemi raději příliš nepouštějí.

Služebně nejstarším poslancem zůstane liberecký lídr ČSSD Michal Kraus (shodou okolností pětačtyřicetiletý inženýr). Pokud sněmovna vydrží celé volební období, oslaví Kraus na jeho konci už dvacet let v lavici českého sněmu. Poprvé byl do něj vybrán v roce 1986, tehdy ještě komunistickou stranou.

A právě komunisté hodlají letos mezi sebe přibrat nejvíc nováčků. Hned ve třech krajích si za svého lídra vybrali člověka mimo sněmovnu, v jednom případě dokonce nestraníka. Grebeníčkova strana nejvíc otevírá novým tvářím i druhá, v případě KSČM zřejmě ještě volitelná místa. Čtvrtina žen (jedna z nich navíc v 21 letech aspiruje i na titul nejmladšího člena dolní komory) na kandidátkách navíc vysoko převyšuje procentuální zastoupení žen v ostatních stranách.

Žen totiž v nové sněmovně zřejmě výrazně ubude, a Česko tak zřejmě opět o něco poklesne na evropském žebříčku podílu žen v parlamentech. V Evropské unii je na tom z šestnácti zemí hůř pouze Irsko.

Naprostou vládu "bílého muže" ve sněmovně navíc dovršuje fakt, že poprvé v polistopadové historii nebude v nejvyšším zákonodárném sboru žádný zástupce největší české menšiny - Romů.

"Měli jsme snahu, i proto jsme oslovovali i nezávislé kandidáty, ale nevyšlo to," vysvětluje předsedkyně US-DEU Hana Marvanová, proč Koalice nenašla žádného následovníka poslankyně Moniky Mihaličkové, která z politiky odešla na mateřskou dovolenou. Koalice místo toho voličům nabízí alespoň jednoho zástupce polské menšiny Mariana Bielesze, trojku v Moravskoslezském kraji, kde žije početná polská menšina.

Sociální demokraté a ODS menšiny vynechávají úplně. "Nemáme mezi sebou člena například z polské či romské menšiny, který by byl tak zkušeným politikem, abychom ho dali na parlamentní kandidátku," říká ostravský lídr ČSSD Lubomír Zaorálek.

Místopředseda ODS Miroslav Beneš vysvětluje, že jeho strana vybírá své kandidáty přísně na občanském principu: "Nerozlišujeme lidi podle národnosti nebo barvy pleti. Takové umělé hraní si na jakési kvóty považujeme za naprosto scestné." 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video