Počítačový záznam hlasování potvrdil, že pro předlohu hlasovali všichni příto
|
Z patnácti členských zemí Evropské unie jich má referendum v ústavě zakotveno třináct. Referendum se nejčastěji používá ve Švýcarsku, kde se jím rozhoduje prakticky o všech vážných otázkách - na obecní, kantonální i celospolkové úrovni. V řadě zemí se referenda spojují se zásadními otázkami (například osamostatnění některé jeho části, nebo naopak připojení ke státu jinému) a zahraničněpolitických rozhodnutí (třeba vstup do NATO nebo Evropské unie). V 90. letech se referenda nejčastěji týkala rozhodování o nezávislosti státu a nové ústavě (ve státech bývalého Sovětského svazu, někdejší Jugoslávie nebo v kanadském Québeku). Novou ústavu přijala formou referenda celá řada afrických zemí (Benin, Gambie, Ghana, Mali, Niger, aj.) či bývalých komunistických států (v roce 1997 Polsko). |
Cyril Svoboda ve svém návrhu zdůrazňoval význam referenda o přistoupení země do Evropské unie. "V tom případě by podle mého návrhu byl výsledek referenda závazný. U ostatních věcí, o nichž by se hlasovalo, by názor lidí pouze zavazoval vládu, aby předložila návrh normy parlamentu a ten by svobodně rozhodl. To znamená, že by jej nemusel přijmout," řekl MF DNES poslanec Svoboda.
Lidé by se podle něj mohli vyjadřovat například k otázkám typu: dostavba Temelína, jaké u nás mají být sňatky, zda jsme pro registrované partnerství. "Tedy věci, které se dají rozhodovat v referendu, protože nejsou odbornými, ale politickými problémy," řekl Cyril Svoboda.
