"Je žádoucí mít záložní pracoviště, kam by se činnost Poslanecké sněmovny přesunula na dobu nezbytně nutnou tak, aby byla zachována kontinuita její činnosti včetně zákonodárné," řekl pracovník bezpečnostního útvaru Kanceláře sněmovny Josef Bílek.
Petr Vaněk z téhož útvaru doplnil, že za krizové situace, která by bezprostředně ohrožovala sídlo sněmovny, by bylo její jednání vyloučeno.
"V takových krizových situacích, zejména vojenského charakteru, je otázka záložního pracoviště s kapacitou nejméně 250 osob včetně obslužného personálu a jistým stupněm utajení zcela na místě a nevymyká se praxi v jiných státech," uvedl.
Na záložním pracovišti by poslanci mohli například rozhodnout o vyhlášení válečného stavu, hlasovat o nouzovém státním rozpočtu a přijímat další nezbytná rozhodnutí.
S odkazem na veřejně přístupné materiály ministerstva vnitra Bílek poukázal na to, že bez záložního pracoviště by mohly nastat paradoxní situace - dolní komora by se za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nemohla sejít, a tudíž by ani neměl kdo vyhlásit válečný stav.
Podle Bílka se pro záložní pracoviště uvažuje o využití některého z objektů ministerstva obrany, který by byl vybaven tak, aby zajišťoval nezbytné funkce. "Princip záložního pracoviště musí vycházet z možnosti i dlouhodobějšího nepřetržitého zasedání na tomto místě," uvedl Bílek.
Sněmovna nemá žádný objekt, kam by záložní pracoviště mohla umístit. Na ministerstvo obrany se obrátila proto, že vedle vnitra hraje v krizovém řízení důležitou úlohu.
"Díky minulým dobám vlastní jak ministerstvo obrany, tak ministerstvo vnitra řadu objektů, které mají parametry vhodné pro záložní pracoviště," dodal Bílek.
Problematika záložního pracoviště bude zahrnuta do krizového plánu, který má být zpracován do konce tohoto roku. Konečná podoba záložního pracoviště ale bude dlouhodobější záležitostí.
