Poslanecká sněmovna. Ilustrační foto.

Poslanecká sněmovna. Ilustrační foto. | foto: Dan Materna, MAFRA

Sněmovna bude mít o 102 milionů méně než letos, sníží se i počet podvýborů

  • 10
Poslanecká sněmovna si na příští rok pohorší. Rozpočtový výbor schválil na návrh ministerstva financí rozpočet ve výši téměř 1,1 miliardy korun, který je o 102 milionů nižší než letos. Sněmovna přitom žádala o částku zhruba 24 milionů vyšší, aby mohla pokrýt zákonem dané výdaje. Ty se Sněmovny nedotknou, pokud včas schválí například snížení poslaneckých platů.

Sněmovní kancléř Petr Kynštetr poslancům řekl, že ministerstvo vyzvalo sněmovnu, aby připravila dvě verze návrhu rozpočtu sněmovny. První by ladila s návrhem ministerstva a druhá by vycházela z potřeb sněmovny. Druhá verze přitom byla podle kancléře o zhruba 24 milionů korun vyšší a pokrývala náklady na mandatorní výdaje, tedy peníze, které musí sněmovna podle zákona vyplácet. Jde například o platy poslanců a jejich náhrady.

POSLANCI OMEZÍ CESTY

Sněmovna chce do konce roku ušetřit na zahraničních cestách 14 milionů korun. Vyjíždět bude téměř výhradně vedení sněmovny, a to pouze do Evropy. Výjimku dostal také zahraniční výbor a výbor pro evropské záležitosti. Rozhodl o tom organizační výbor. Opatření jsou dočasná a budou platit do konce roku.

"My jsme nemohli tam tu částku nedat, protože bychom nepokryli mandatorní výdaje," zdůraznil kancléř. Pokud by však již platily změny zákonů, které by umožnily mandatorní výdaje snížit, například snížení poslaneckých platů, pak by podle něj mohla platit úspornější verze ministerstva financí.

Nakonec doporučil poslancům, aby právě tuto verzi podpořili. Pokud by se však nepodařilo zákony včas změnit, musela by sněmovna například požádat ministerstvo financí o další peníze pomocí takzvaného rozpočtového opatření. "Já si myslím, že pan kancléř udělá vše pro to, aby se do toho vešel," řekl ČTK předseda výboru Pavel Suchánek (ODS).

Ministerský návrh podpořili hlavně koaliční poslanci. Nelíbilo se to naopak komunistům. "Já musím avizovat, že mi přijde velmi nestandardní, rozhodovat o číslech státního rozpočtu v situaci, kdy legislativa je zatím v rovině, řekl bych, vyprávění," prohlásil poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Ubude podvýborů a placených funkcionářů

Počet sněmovních podvýborů by neměl být vyšší než trojnásobek počtu výborů, tedy 51. Počet placených funkcí by měl klesnout proti minulému volebnímu období asi o 30 procent.

"Dohodl se na tom sněmovní organizační výbor," řekla předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Jaké úspory opatření přinese, členové výboru nedokázali odhadnout.

PLAT VE VÝBORECH

Na kolik si členové výborů přijdou

Výbory mají o něco více místopředsedů než v uplynulých čtyřech letech. Šéfové výborů mají oproti poslancům plat vyšší o 44 procent, místopředsedové výborů stejně jako předsedové podvýborů o 22 procent a místopředsedové podvýborů o 11 procent. Základní plat poslance činí asi 59.000 korun.

Počet placených funkcí by měl klesnout tím, že předsedy podvýborů by se měli stát místopředsedové výborů. Příplatky za funkce se poslancům nesčítají, mají jen jeden, připomněl předseda sněmovního klubu KSČM Pavel Kováčik.

Některé výbory už své podvýbory ustavily, například výbor pro obranu a bezpečnost by chtěl mít podvýborů šest. Tři podvýbory na jeden výbor jsou průměr. Výbory, které založí menší počet podvýborů, budou moci svou kvótu přenechat jiným.

"ČSSD je ochotna podpořit návrhy na snížení počtu podvýborů, ale musí být racionální. Myslíme si, že jsou výbory, které si zaslouží čtyři podvýbory, a naopak jsou výbory, které nemusí mít ani jeden," řekl novinářům Jeroným Tejc.

Podle Kováčika je možné některé agendy sloučit nebo vytvořit pracovní skupiny. Nemyslí si, že by práce podvýborů byla méně efektivní. "Všichni vnímáme nutnost úspor tímto směrem," řekl Kováčik. Budou to podle něho ale jen "malé peníze".

Němcová připomněla, že nepsané pravidlo o trojnásobku podvýborů vůči výborům platilo i v minulém volebním období. Tehdy bylo výborů 18 a měly 54 podvýborů. Nyní je výborů 17, kontrolní a petiční výbor mají navíc stejné členy a měly by být po změně zákona sloučeny. Koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných vyhlašovala, že sníží počet sněmovních orgánů asi o čtvrtinu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video