náhledy
Zelená hora nabízí krásné pohledy do českého vnitrozemí nebo na obec Srní. V minulosti se zde ale objevily snahy o změnu územního plánu s cílem stavby sjezdovky. Území by mohlo být okamžitě ponecháno přírodě.
Autor: Pavel Ouředník
Jen kousek od místa, kde vznikla předchozí fotografie, se pohybuje těžká technika.
Autor: Pavel Ouředník
Oblíbeným místem turistů na Šumavě je řeka Vydra.
Autor: Pavel Ouředník
Přitom nedaleko lidmi vyhledávaných míst s divočinou jsou vykácené svahy.
Autor: Hnutí DUHA / Jaromír Bláha
Rokytská slať patří k nejpřísněji chráněným zónám na Šumavě. Případné zásahy lesníků jsou zde těžko představitelné.
Autor: Pavel Ouředník
Nachází se ovšem uprostřed území, na jehož okraji je Ptačí potok, kde se v roce 2011 povolila těžba dřeva kvůli kůrovci.
Autor: Pavel Ouředník
Kolem Ptačího potoka nyní stále stojí stromy, které se měly v roce 2011 vykácet.
Autor: Markéta Jedličková
V okolí městysu Strážný jsou zachovalé smíšené lesy. Jsou tu životní podmínky pro vzácné živočichy jako puštík bělavý. Místo dnes žádnou ochranu nemá, novela by ji po drobných úpravách mohla zavést.
Autor: Hnutí DUHA / Zdeňka Křenová
Křemelná je další divoká šumavská řeka. Je místem, kde žijí vydry. Okolní lesy jsou pak útočištěm pro rysy.
Autor: Hnutí DUHA / Josef Pecka
Dnes se v lesích smí kácet pouze s povolením správy šumavského Národního parku. Těžba dřeva by se však mohla rozšířit, protože v lesích se objevuje kůrovec.
Autor: Hnutí DUHA / Josef Pecka
Řeka Křemelná pod Hadím vrchem.
Autor: Pavel Ouředník
Na hoře Kamenná rostou smíšené pralesovité porosty buků a smrků. Odumřelé stromy s dutinami jsou příkladem míst, kde hledají útočiště různé druhy ptáků.
Autor: Hnutí DUHA / Josef Pecka
Rostou zde i vzácné rostliny a houby jako je korálovec jedlový. Dnes je zde možné kácet a podle současného znění novely to půjde nejméně do roku 2035.
Autor: Hnutí DUHA / Josef Pecka
Pravčická brána dominuje Národnímu parku České Švýcarsko. Samovolnému rozvoji je zde nyní ponecháno 10 procent plochy.
Autor: Karel Pešek, MAFRA
To by se ani podle návrhů na rozšíření ochrany nemělo měnit nejméně 30 let, dokud se nevymýtí monokultury nepůvodních smrků a borovic.
Autor: Zdeněk Patzelt
Důvodem pro nezasahování do divočiny je také čáp černý. V Českém Švýcarsku se v roce 2014 vylíhlo 11 mláďat.
Autor: Václav Sojka
Středobodem národního parku Podyjí je meandrující a téměř liduprázdný tok řeky Dyje se skalnatými srázy. Zde je divoké přírodě ponecháno 43 procent rozlohy.
Autor: Petr Lazárek
Podle ekologů by se to mohlo téměř okamžitě rozšířit na 50 procent. Chráněny by tak byly i významné části nížinných lesů dále od říčního údolí.
Autor: Radek Miča, MAFRA
Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že by zavedení divočiny nemělo být politickým rozhodnutím. V budoucnu by o tom měli rozhodovat odborníci ze správy národních parků.
Autor: Petr Lazárek
Kaňon řeky Dyje.
Autor: Petr Lazárek
Jedním z nejznámějších míst v Krkonošském národním parku je Labský důl, který se nachází jen několik stovek metrů pod pramenem Labe. Dnes je přirozeně chráněn jako první zóna národního parku.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Ani zde však novela podle ekologů nezaručuje, že se situace nezmění. Lesy na svazích údolí mohou být ohroženy nadměrnou a škodlivou těžbou.
Autor: Kamila Antošová
Celkem je v tuto chvíli možné v národním parku v Krkonoších ponechat přírodě 19 procent jeho rozlohy.
Autor: Kamila Antošová
Srázy nad řekou Jizerou spadají do druhé zóny národního parku. Podle plánů současné správy by zde mohla v budoucnu vzniknout divočina. Na druhou stranu se mluví o výstavbě přehrady, která by celý Jizerský důl zatopila.
Autor: Radek Drahný
Časový horizont 30 let, který by byl uvedený přímo v zákoně, by pojistil, že by dostala přednost ochrana přírody a ne přehrada.
Autor: Radek Drahný