"V našich podmínkách jsou z hlediska možnosti jarních povodní vždycky důležité srážky, nestačí jen oteplení," řekl hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.
"Intenzivní srážky jednak přidají vodu a jednak výrazně podporují tání sněhu, protože ohřívají sníh víc než jen okolní vzduch," vysvětlil.
Přestože by se podle dlouhodobé předpovědi počasí mohlo koncem března oteplit, záplavy podle něj nehrozí ani tak.
V první třetině března se ještě budou noční teploty pohybovat hluboko pod bodem mrazu, v druhé třetině se však rtuť vyšplhá až k nule. Konec března by pak podle dlouhodobé předpovědi mohl přinést jaro - denní teploty až okolo 10 stupňů celsia. - více zde
Měsíční předpověď počítá s nejnižšími nočními teplotami od minus dvou do čtyř stupňů, zpočátku může ještě být při zmenšené oblačnosti kolem minus pěti. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat mezi pěti a 11 stupni.
"Že by najednou roztálo všechno, co je na vrcholcích Krkonoš nebo Šumavy, je nepravděpodobné," soudí hydrolog Daňhelka.
Ideální podmínky pro postupné tání sněhu jsou s nočními teplotami pod nulou a denními nad nulou. Takové hlásí i dlouhodobá předpověď. Přes den sníh taje, ale v noci opět zamrzne, a voda se tak postupně dávkuje do toků, které ji jsou schopny pojmout.
 Zima - ilustrační foto |
