"Nejhorší je to s houbami ve středních Čechách, tam neroste vůbec nic," říká předseda České mykologické společnosti Jaroslav Landa.
Docela s prázdnou se houbaři nevracejí jen na Šumavě a v oblasti Vysočiny. Jejich "úlovky" však po- dle mykologů sotva pokryjí dno košíku.
Houby by přitom právě touhle dobou měly růst nejvíc z celého roku. "Loni měli houbaři žně, teď jsou rádi, když sem tam najdou čirůvku. Letošek je houbařskou Saharou," stěžuje si Landa.
A v nejbližší době se to nejspíš nezmění. Půda je po létě vyschlá a krátké prudké srážky podobné těm v posledních dnech na úrodu hub příliš velký vliv nemají.
"Vláha po půdě steče a nestačí se vsáknout. Vítr ji navíc rychle vyfouká. Muselo by pršet několik dní v kuse, aby houby začaly pořádně růst," vysvětluje Landa.
Takové počasí však meteorologové v příštích dnech nepředpovídají. "Pršet bude jen ve čtvrtek a v pátek, a to jen místy, " říká Jaroslava Hajáková z Českého hydrometeorologického ústavu.
Pozor na otravy
Houbařská neúroda podle mykologů vede mnoho lidí k tomu, že začnou s houbami experimentovat. V košíku jim skončí i druhy, které by normálně nesebrali. Mnohým se takový experiment nevyplatí - skončí v nemocnici s otravou.
Prudce jedovatou muchomůrku zelenou už lidé od podobně vypadajícího žampionu většinou rozeznají. Narazit však mohou u méně známých hub, třeba u pavučinců.
Prudce jedovatého zástupce - pavučinec plyšový - nezkušený houbař snadno zamění s těmi jedlými. "Otrava se projeví až za několik dní a je potřeba ihned vyhledat lékaře," upozorňují mykologové.
