Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smutná malířka, která se nebála erotiky

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
Byla jedinou výraznou ženou české malířské avantgardy a ani v Evropě nenašla mnoho konkurentek. Jméno Toyen dnes mezi světovými sběrateli umění zvoní respektem a miliony.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Obraz Spící - Toyen | foto: iDNES.cz

Malovat začala po první světové válce a vpadla tak do času, kdy umění rozjitřené Evropy opouštělo staré konvence. Toyen se rychle vypořádala s kubismem, prošla poetickou érou naivismu, nakonec ji na celý život přitáhl surrealismus. Nabídl jí dostatek svobody, v jeho rámci si našla vlastní polohu, často velmi eroticky laděnou.

Mezi Prahou a Paříží S rodným jménem Marie Čermínová se rozešla v roce 1923 před první výstavou. O tom, jak vzniklo slavné jméno Toyen, existuje několik verzí, ale ať už je vymyslel kdokoli, nejtrefněji se k němu vyslovil Karel Teige: "Pokřtili jsme ji u kavárenského stolku jménem stejně nesklonným jako její umění."

Toyen a Jindřich Štyrský - 1931

Toyen a Jindřich Štýrsky - 1931

O tom, proč si zvolila tak bezpohlavní oslovení, nosila mužské šaty a mluvila o sobě v mužském rodě, se dodnes vedou spekulace. Podezření z lesbické orientace její přátelé odmítali, nejblíže pravdě zřejmě zůstává, že tehdejší roli ženy, zejména ve výtvarné avantgardě, cítila jako nerovnoprávnou - a ten fakt toužila svou mužskou stylizací shodit.

Byla hezká? Těžko říct, fotografie zachycují robustnější tvář podtrženou mužským střihem vlasů, ale na snímcích, kde se výjimečně objevuje v ženských šatech, vyhlíží půvabně.

Na zajímavosti jí přidávaly oči: zdánlivě hledí otevřeně, přesto divák cítí, že duše za nimi skrývá tajemství.

"Jsem malíř smutnej," říkala o sobě. Přinesla si snad nějaké trauma z mládí?

Téměř nic se o něm neví. Narodila se v roce 1902 v Praze, vystudovala Uměleckoprůmyslovou školu, v roce 1922 se na ostrově Korčula spřátelila s malíři Jindřichem Štýrským a Jiřím Jelínkem.

Spolu s nimi se na jaře 1923 připojila k avantgardnímu spolku Devětsil, kde našla to, co jí bylo blízké: propojení lidí, slova a obrazu. O tři roky později v Paříži dokonce ona a Jindřich Štýrský vyhlásili vlastní umělecký směr - artificialismus jako „ztotožnění malíře a básníka“.

Správná rozhodnutí slavných Čechů

Toyen (1902 - 1980)

"Patřila k největším postavám současného malířství, i když o sobě s oblibou tvrdila, spíš trochu podrážděně než provokativně, ‚já nejsem malířka‘," napsal po smrti Toyen pařížský surrealista, básník Radovan Ivšić.

Paříž se jí časem stala druhým domovem, a to doslova. I když v mládí prošla divokým obdobím anarchokomunismu, v roce 1947 ji naopak blížící se komunismus přiměl zmizet do Francie, kde měla od předválečných časů řadu přátel zejména mezi surrealisty, z nichž nejbližší jí byl básník André Breton. Odešla spolu s básníkem Jindřichem Heislerem, kterého za války ukrývala u sebe v koupelně a zachránila ho před deportací do koncentráku.

Zemřela v roce 1980, u nás oficiální kulturou vytlačována z paměti. Teprve v devadesátých letech se její díla začala vracet, zejména v roce 2000 zatím největší výstavou v Galerii Dům U Kamenného zvonu. Dnes se cena jejích obrazů pohybuje v Čechách na špici, obraz Spící byl v roce 2009 prodán za 20 milionů korun. O sedm let dříve vydražila Galerie Kodl její malbu Růžový spektr za více než tři miliony korun.

A podobně si jméno Toyen vede na světových aukcích. Ale není třeba závidět movitým kupcům, zkuste doma projít knihovnu, možná mezi staršími svazky najdete knihu, pod jejíž výtvarnou podobou je Toyen podepsána. Pokud jde o ilustrace a knižní vazby, byla velmi činorodá, z jejích autorů jmenujme alespoň Nezvala, Biebla nebo Vančuru.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.