Po ničivých povodních v 90. letech se stala Olešnice v Orlických horách testovací obcí, kam Český hydrometeorologický ústav instaloval automatický varovný systém, který při nebezpečném vzestupu hladiny na horním toku odešle starostovi nebo hasičům varovnou textovku do mobilu. Obyvatelé tak před vodou získají časový náskok.
"Chtěli jsme podhorským nárazovým obcím ukázat, že voda k nim přiteče velmi rychle, aby měly dostatečný předstih cokoli udělat," řekl iDNES.cz ředitel královéhradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Zdeněk Šiftař. "Nad vzorovým lokálním protipovodňovým systémem máme trvalý dohled, je to takové naše dítě," doplnil.
Systém si pochvaluje i starostka Olešnice Eva Skalická, i když ho od zkázy v roce 1998 prakticky nevyužili. "Je to fajn. Jsme teď ostražitější, opatrnější, na vodu se můžeme přichystat," poznamenala.
Podle ní jsou měřiče srážek umístěné sedm kilometrů nad obcí. Pokud zde prší příliš dlouho nebo jsou vysoké srážkové úhrny, napojený počítač vyšle varovnou SMS starostce, zastupitelům a hasičům. "Máme pak 45 minut na to, abychom přijali nějaké opatření," doplnila. Srážkoměry doplňuje hladinoměr na říčce Olešce přímo v obci.
"Vodoměrky" by potřebovalo sto míst
O podobný varovný systém se po povodních zajímaly i další obce. "Zájem byl ale spíš platonický," konstatoval Šiftař. "Jak roky ubíhaly, i platonický zájem se vytrácel," dodal. Po povodních na Moravě se prý ze strany měst objevily pokusy vybudovat nějaký systém. Nakonec vše ztroskotalo na penězích. Olešnice tak zůstává jedinou obcí, které technika kryje záda.
Podle klimatologa Radima Tolasze je v republice asi stovka míst, která by podobný systém potřebovala. "Ale třeba letos nejpostiženější Jeseník nad Odrou, kde to dobře znám, by vytipován nebyl," naznačuje nevyzpytatelnost vody Tolasz. Například Bělá, kde se voda vylévá pravidelně, by byla typickým adeptem pro automatický varovný systém.
Je ale třeba splnit několik požadavků. "Je otázka, jak daná místa vytipovat, kdo by systém financoval, kdo provozoval a udržoval," připomněl. "Systém není bezobslužný, potřebuje údržbu, občas vyčistit," doplnil.
Meteorologové by podle něj byli schopni se na takovém systému odborně podílet. Nikdo je ale s takovým požadavkem neoslovil. Navíc odborníkům na počasí chybí peníze i lidi.
Na ochranu před povodněmi jdou miliardy
Podobné zařízení podle meteorologů nevyjde na víc než dvě stě tisíc. "Automatickou stanici můžete mít za 60 i 20 tisíc, je k tomu potřeba počítač, který má sběrnou a konfigurační funkci," vyjmenoval šéf královéhradeckých meteorologů z ČHMÚ Šiftař.
"Je to velmi jednoduchý systém, záleží na velikosti a složitosti povodí." Podle něj by zařízení pro podobné povodí jako je u Olešnice vyšlo na 100 až 150 tisíc. Pro malé obce to ale může být problém.
V Česku už roky proudí do protipovodňových opatření miliardy. Další desítky jich do ochrany před velkou vodou poputují příští roky. Stále jsou ale nechráněná místa nebo oblasti s nedostatečnou ochranou. Podle ministerstva zemědělství by krajina do roku 2021 potřebovala finanční injekci ve výši 50 miliard korun.
