Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smrtící počasí? Smrtící myšlení?

  1:00aktualizováno  1:00
Česko zasáhlo první sněžení a celý svět zasáhlo další varování. Obě události se děly v pozoruhodné časové blízkosti. Čeští silničáři vyrazili proti závějím koncem týdne, světoví experti na klimatické změny se rozmluvili na jeho začátku.
Dnes je oxidu uhličitého ve vzduchu více než před 100 lety, přesto ledovci tály už tehdy. Ilustrační foto.

Dnes je oxidu uhličitého ve vzduchu více než před 100 lety, přesto ledovci tály už tehdy. Ilustrační foto. | foto: MF DNES

Zatímco u nás neobvykle brzké sněžení vzbudilo pozornost převážně praktickou, zpráva ekonoma Nicholase Sterna vyvolala reakci apokalyptickou: globální oteplení a následný chaos v počasí přichází, s lidstvem to vypadá bledě, když okamžitě neomezíme produkci skleníkových plynů, škaredě to odnese hospodářství, blahobyt a vůbec hmotné statky.

Nejsem si jistý. Tedy nepochybuji o celé zprávě, ale o jednom klíčovém východisku, na němž dokument stejně jako další podobné rozbory stojí. Jde o předpoklad, že za nynější nesporné klimatické změny může jednoznačně člověk.

Vzpomínám si na ledovec v horách na pomezí kanadských provincií Alberta a Britská Kolumbie. Kůly označovaly, jak se masa ledu po desetiletích scvrkávala; vskutku dělala to, co podle převažujícího tábora teoretiků klimatických změn dělat měla. Přesto jsem si musel lámat hlavu: Proč se ledovec výrazně zmenšoval již koncem 19. století?

Jistě i v té době existoval nějaký lidmi zbudovaný průmysl, ale s jeho expanzí v druhé polovině 20. století se to nedalo srovnávat. A stejně zanedbatelná byla oproti dnešku i tehdejší koncentrace oxidu uhličitého, jednoho ze skleníkových plynů, jehož lidská produkce prý způsobuje globální oteplení.

Začal jsem tudíž hledat důkaz. Textů o změnách počasí lze na různých internetových stránkách nalézt ihned spousty, nikoli však už jasný logický výrok dokládající, že „činnost člověka rovná se globální oteplení“. Vcelku překvapující věc, uvážíme-li, že hlasy skeptiků, mezi něž zjevně patří i autor bestsellerů Michael Crichton, nejsou ojedinělé.

Většina oficiálních závěrů zní zhruba takto: ačkoli existuje nejistota, jak přesně zemské klima reaguje na skleníkové plyny, globální teplota stoupá. Nebo též: za růstem teplot pravděpodobně stojí člověk. Jinými slovy, celá kampaň za omezování produkce oněch plynů stojí na úsudku, že je pravděpodobné, že když tak učiníme, zastavíme nynější klimatické změny. Jistotu však nemáme, i když to tak z mnoha zpráv vypadá.

Zdá se to fascinující. Co když se hlavní proud odborníků ve svém úsudku pravděpodobnosti mýlí? Většinový názor expertů přece sám o sobě nezaručuje pravdu, většina evropských učenců ve středověku by jistě souhlasila s výrokem, že za mor mohou lidé, ježto se málo modlí – přesto se modlení nestalo rozhodujícím lékem.

Jak se zachováme, jestli budou klimatické změny pokračovat navzdory ohromným penězům vydaným na omezování skleníkových plynů? Není lepší investovat raději do obrany před důsledky změn klimatu než do potírání pravděpodobných příčin? Někdo jiný třeba zná odpovědi…

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Otevřená věznice Jiřice
VIDEO: V první otevřené věznici bydlí odsouzení v domcích a krmí klokany

U nápravného zařízení v Jiřicích na Nymbursku byla v pondělí představena první takzvaná otevřená věznice v České republice. Je to pilotní projekt, jehož cílem...  celý článek

Poznáte místo na snímku?
100 POHLEDŮ: Skladiště pod elegantním mostem. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha. Za války spolupracoval s odbojem a...
Zemřel válečný veterán a účastník Pražského povstání Antonín Štícha

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha, bylo mu 93 let. Za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání. Do armády se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.