Spisovatelka Bianca Bellová

Spisovatelka Bianca Bellová | foto: Dalibor Puchtapro iDNES.cz

Smrtí a bolestí se v knize Biancy Bellové nešetří. Bohužel

  • 0
Ohlášení na záložce knihy Mrtvý muž Biancy Bellové předznamenává, „že se v české literatuře objevila nová strhující vypravěčka“. Dále se dozvíme, že nabídnutý příběh je novela. Zatímco informaci o žánru díla je možné přijmout bez výhrad, se závratností způsobu podání to tak jednoznačné není. Autorka si sice rozvrhla poutavou látku, jenže její zpodobení je kamenem úrazu.

Zpočátku to vypadá, že „mrtvým mužem“ je vypravěččin dědeček, neboť právě jeho smrtí kniha začíná. První věta novely zní: „Dědu pověsili v září devatenáct set padesát.“ Jsme tedy vedeni k tomu, abychom předpokládali, že hlavním motivem zde bude nespravedlivá smrt, její psychologický dopad, způsob vyrovnávání se s ní po několik generací, průzkum eventualit, jak je možné ji přijmout, nebo nepřijmout (nicméně tento tíživý moment nějak zapracovat do vnímání světa). Jestliže první odstavec knihy Biancy Bellové (nar. 1970 - o autorce a její první knize se lze dočíst ZDE) končí zamyšlením o nehumánnosti poprav oběšením, je to pouhé předznamenání.. Neboť ještě někdo se v tomhle příběhu dusí, je poznamenán, ale tato skutečnost nemá nijaký společenský ráz ani souvislost s prvně zmíněnou smrtí.

Spisovatelka Bianca Bellová

O knize

Bianca Bellová: Mrtvý muž

Host, Brno 2011,
112 stran, doporučená cena 199 korun.

Abychom neprozradili základ zápletky, a přesto zůstali srozumitelní, je třeba říct, že děj Mrtvého muže má dvě roviny. Po jedné sledujeme zátěž vypravěččiny rodiny, naznačenou smrtí jednoho z předků v politických procesech v polovině minulého století. Babička, matka umístěná v psychiatrické léčebně, dcera, ale také dceřino dvojče, chlapec s narůstajícími psychickými problémy. Zde začíná také matoucí linie celého díla, protože násilná a nespravedlivá smrt nakonec není spouštěčem líčených duševních poruch, ty přicházejí bez zřejmých důvodů. Dědova poprava zůstane jen jakousi samoúčelnou zmínkou, pro vyznění příběhu nepodstatnou. Proč tu vůbec o ní je řeč?

Obal knihy Biancy Bellové Mrtvý muž

Druhá linie popisuje nevyrovnaný vztah, z něhož se mladá žena vzpamatovává. Stala se zřejmě „otrokyní“ sadisticky orientovaného muže. Ale ani tady nezůstávají indicie v původním nastavení. Choutky onoho muže jsou i masochistické, což se mu stane osudným. Mladá žena se ze své závislosti na milovaném, ale úchylném muži dostane, a nyní obdivuhodně racionálně svoji situaci hodnotí, aby ho nakonec přijala v okamžiku, kdy on je postižený a neschopný jakékoliv odezvy a odmítnutí jejího slovního výlevu. Zdánlivě jednoduchý příběh o lásce investované do nerovného svazku se postupně stává nepřesvědčivým zámotkem jevů, které nastoupí proto, že autorka potřebuje se stagnujícím líčením nějak hnout.

Spisovatelka Bianca Bellová

Novela Mrtvý muž bohužel neodpovídá zvolenému názvu tím, že se v ní analyzují důsledky ztráty, opuštěnosti, smrti, nýbrž proto, že postupně odumírá – v napětí i v logice. To, co zůstává, je jakási emoční prázdnota. I když jsou zde zmiňovány okolnosti jistě silně citové – těhotná žena ztrácí manžela, vypravěčka jde na přání partnera na potrat, je tu narušována sebeúcta, podráženo sebevědomí, znásilňována svoboda jedince – všechno to působí jako by se odehrávalo za sklem. Chybí tomu důraz, nálada i souvislost. Ční z toho jen strojená ležérnost, pár vulgarit a efektních frází. Z knihy je nejvíc citelné úsilí vykonstruovat předem zvolený děj, takže obratnost, překvapivost a síla vyprávění se ke slovu vůbec nedostanou. Jednotlivé okolnosti, charaktery a vztahy postav, rozehrané linie i uzavřené osudy, které měly připravit následné děje, vše zůstane pouze rozloženo na ploše bez toho, aby se vzájemně podporovalo, ze sebe vyplývalo, navazovalo, zkrátka, aby se vše v oživlém celku nějak srozumitelně nebo alespoň poutavě zacyklilo a uzavřelo.

Vypravěčka v Mrtvém muži mluví k partnerovi neschopnému reakce či obrany. Bianca Bellová jako by počítala s tím, že na podobné úrovni budou i čtenáři její knihy. 


Video