Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kaddáfí nařídil střelbu v Londýně. My to ignorovali, tvrdí britský agent

  21:00aktualizováno  21:00
Její smrt je jedinou neobjasněnou vraždou britského policisty v moderní historii. Teď, po téměř třiceti letech, Britové zjišťují, že možná smrti Yvonne Fletcherové mohli zabránit. Tajná služba totiž tehdy podle jejího bývalého zpravodajce nepředala včas dešifrovaný příkaz Libye ke střelbě do demonstrantů z libyjské ambasády v Londýně.

Brit si na archivním snímku z roku 1999 prohlíží památník na St. James Square v Londýně připomínající zabití Yvonne Fletcherové | foto: Profimedia.cz

Smrt mladé policistky zůstává pro Brity i po třech desetiletích citlivou záležitostí. Nejen proto, že se ji dodnes nepodařilo vyšetřit, ale i kvůli tomu, že ji zastřelil kdosi z okna libyjské ambasády.

Pětadvacetiletá Fletcherová byla policistkou, která 17. dubna 1984 dohlížela na nevelkou demonstraci: na protest desítek libyjských odpůrců někdejšího autoritářského vládce pouštní země na severu Afriky Muammara Kaddáfího před libyjskou ambasádou na St. James Square v Londýně.

Policista drží na archivním snímku portrét Yvonne Fletcherové před ceremonií u

Během potyček mezi odpůrci a zastánci plukovníka se však ozvala střelba ze samopalu, po níž zůstalo na zemi jedenáct lidí. Deset jich zranění přežilo. Fletcherová dostala zásah do oblasti břicha, posléze zemřela v nemocnici.

Incident měl dalekosáhlé následky. Britové nejprve na několik dní ambasádu obklíčili, později však jejímu osazenstvu povolili zemi opustit. Na dalších patnáct let pak diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi zamrzly.

Tripolis po letech v roce 1999 přiznal zodpovědnost za smrt policistky a rodině vyplatil odškodné, což napomohlo k obnovení britsko-libyjských diplomatických vztahů. Nicméně konkrétní viníky za střelbu do demonstrantů a smrt Fletcherové nikdy Britům nevydal, byť je vyšetřovali i v samotné Libyi.

Nyní se ukazuje, že tragédii se možná dalo zabránit. Píše to list The Times s odvoláním na někdejšího důstojníka tajné služby Government Communications Headquarters (GCHQ), jež chrání britské systémy před dešifrováním a sama cizí zprávy luští. Mike Arnold se prý léta snažil soukromě upozornit politiky na chybu, až nyní se rozhodl promluvit veřejně.

Střelba z ambasády

Událost je zaznamenána i v dokumentech, které po třiceti letech odtajnil britský Národní archiv. Mimo jiné z nich vyplývá, že si před střelbou v roce 1984 Libyjci v Tripolisu předvolali pozdě v noci na kobereček britského velvyslance Olivera Milese. Tvrdili mu, že plánovanou demonstraci považují za hrozbu pro diplomatickou misi a varovali ho před možným nespecifikovaným násilím. Miles tuto zprávu ještě před demonstrací tlumočil do Londýna. Kromě toho dva libyjští diplomaté před střelbou v Londýně podnikli noční výpravu na ministerstvo zahraničí s podobným varováním.

Zdroj: AP

GCHQ podle něj den před osudnou střelbou zachytila šifrovanou komunikaci mezi Tripolisem a libyjskou ambasádou v Londýně. Podařilo se ji prý (s pomocí americké NSA) i dešifrovat a přeložit. Nicméně tajná služba ji kolegům z kontrarozvědky MI5, ministerstvu vnitra ani policii nepředala včas. Učinili tak až po střelbě.

Libyjci prý tehdy zvažovali tři možnosti, jak naložit s plánovanou demonstrací. "Nadřízený stál přede mnou a z papíru mi četl tři možnosti (...) Ty byly: střetnout se přímo s demonstranty před úřadem, střílet na ně zevnitř úřadu, nebo zabránit demonstraci diplomatickým tlakem," popsal britskému listu Arnold.

Jeho nadřízený mu poté přečetl odpověď libyjského ministerstva zahraničí, které nařídilo druhou možnost. Přičemž zaznělo, aby doslova "zalili ulice Londýna krví". Proč se tato informace dostala k britským bezpečnostním složkám až po tragédii, není zcela jasné.

Autorizovaná historie MI5 podle The Times potvrzuje existenci dvou zachycených zpráv onoho dne, nicméně praví, že zpravodajská služba se o nich dozvěděla až po demonstraci. Mike Arnold po vraždě Fletcherové z GCHQ odešel a uchýlil se do soukromého sektoru a později několik let pracoval pro ministerstvo obrany.

Britský expert na vnitřní bezpečnost Richard Aldrich tvrdí, že vražda Fletcherové vedla k internímu vyšetřování a poté i ke změně fungování GCHQ. "Před dubnem 1984 se dvacetičtyřhodinová služba soustředila na nebezpečí a překvapivý útok z Ruska. Poté celý den dávala pozor i na terorismus," řekl.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.