Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Exšéfa rwandských špionů uškrtili. Je za tím prezident, tvrdí opozice

  20:18aktualizováno  20:18
V Jihoafrické republice kdosi zavraždil někdejšího šéfa rwandské rozvědky. Patrick Karegeya býval spojencem prezidenta Paula Kagameho. Před lety se však rozhádali a Karegeya pobýval v exilu na jihu Afriky. Zavraždili ho prezidentovi agenti, tvrdí rwandská opozice. Rwanda se k tomu zatím oficiálně nevyjádřila.

Bývalý šéf rwandské rozvědky Patrick Karegeya (vlevo) býval spojencem prezidenta Paula Kagameho (vpravo), který se svými muži ukončil genocidu v roce 1994. Později se však rozešli ve zlém | foto: koláž iDNES.cz

Nový rok hned na svém počátku přinesl jihoafrické policii složitý případ, jenž zasahuje do mezinárodní špionáže a může vyvolat i diplomatické napětí mezi JAR a Rwandou. V jednom z johannesburgských hotelů totiž policisté ve středu objevili mrtvolu někdejšího šéfa rwandské rozvědky Patricka Karegeyi.

Jeho krk byl napuchlý a v bezpečnostním trezoru v pokoji se našel zakrvácený ručník a lano. "Existuje možnost, že byl uškrcen," uvedl opatrně jeden z vyšetřujících policistů Katlego Mogale. Jihoafrická policie vyšetřuje případ jako vraždu, nicméně zatím neuvedla, zda už má nějaké podezřelé.

Jednou ze stop může být muž jménem "Apollo", s nímž měl Karegeya před smrtí schůzku. Podle některých zdrojů v hotelu bydlel právě tento Rwanďan, jenž se Karegeyovi představil coby přívrženec rwandské opozice. Policie ovšem tvrdí, že v hotelu bydlel třiapadesátiletý Patrick Karegeyi.

Na každý pád, rwandská exilová opozice z vraždy exšéfa rozvědky okamžitě obvinila agenty současného rwandského prezidenta Paula Kagameho, jenž dlouhodobě čelí kritice kvůli autoritářskému způsobu vlády a potírání opozice. Prý se už našly důkazy, které zapojení současné rwandské tajné služby dokládají. "Byl zavražděn Kagameho agenty," řekl agentuře AFP Frank Ntwali, jeden z předáků Rwandského národního kongresu.

Tuto exilovou stranu v roce 2010 založil právě Karegeya spolu s dalším disidentem, někdejším vojenským velitelem Faustinem Kayumbou Nyamwasou. Oba se přitom stali prominentními postavami rwandské politiky.

Patrick Karegeya byl dlouhá léta spojencem současného rwandského prezidenta. Stál po jeho boku i před dvaceti lety. Respektive v roce 1994, kdy se Rwanda stala dějištěm nejhorší genocidy od holokaustu. Příslušníci většinového kmene Hutuů během pouhých sta dní povraždili statisíce lidí. Hlavně z řad menšinových Tutsiů, ale i umírněných Hutuů.

Tehdy ještě povstalecké jednotky Paula Kagameho genocidu ukončily a oba muži se vyšvihli na vysoké posty. Kagame zastával posty viceprezidenta a ministra obrany, až se v roce 2000 stal prezidentem země. Karegeya pak deset let šéfoval rwandské rozvědce.

Někdejší spojenci se rozhádali

V roce 2006 se však někdejší spojenci rozhádali a Kagame ho obvinil z přípravy atentátů v metropoli Kigali, což Karegeya popíral. A na oplátku Kagameho obvinil z porušování lidských práv, svobody řeči a potírání opozice. Později ze země prchl do Jihoafrické republiky, kde dostal politický azyl.

Rwanda o čtyři roky později na něj i Nyamwasu uvalila zatykač a vojenský soud je seznal v absenci vinnými z ohrožování státní bezpečnosti a podněcování etnické nesnášenlivosti, za což jim vyměřil dvacetiletý trest za mřížemi.

Nyamwasa tvrdí, že za tři roky v jihofrickém exilu už na něj byly spáchány dva pokusy o atentát. Karegeya loni prohlásil, že o svůj život se obává i on.

"Bohužel rwandská vláda už dlouho netoleruje žádnou opozici: někteří z nás, kteří přitom utekli do exilu, nejsou vůbec v bezpečí. Existuje promyšlený plán na naši likvidaci,“ řekl v červenci reportérovi listu The Wall Street Journal.

Prezident Kagame podle BBC autoritářský způsob vlády hájí tím, že Rwanda potřebuje silnou ruku, která zabrání návratu etnického násilí. Podíl na atentátech na členy opozice ovšem odmítá. Země pod jeho vedením ekonomicky roste a láká zahraniční investory. Zároveň má ale i onu nálepku tyrana, jenž chce mít všechno pod kontrolou. Ke smrti exšéfa rozvědky se jeho kancelář zatím nevyjádřila.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.