Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smrt ruského chlapce v USA: adoptivní rodiče za nic nemohou

  12:00aktualizováno  12:00
Kauza tříletého ruského chlapce, který letos v lednu zemřel v adoptivní rodině v USA, dospěla do další fáze. Vyšetřovatelé v Texasu dospěli k závěru, že američtí adoptivní rodiče za smrt dítěte nemohou a že proti nim nebude vzneseno obvinění. Případ zhoršil už tak napjaté vztahy Moskvy a Washingtonu.

Ruský chlapec adoptovaný do USA Max Shatto | foto: Daily Mail

Tříletý chlapec, který se narodil v ruské Pskovské oblasti jako Maxim Kuzmin, se v USA ocitl loni koncem roku. Adoptovali jej manželé Alan a Laura Shattovi z Texasu a změnili mu jméno na Max Shatto. Spolu s ním si osvojili i jeho mladšího bratra Kirilla, jenž se v USA stal Christopherem.

Max zemřel letos 21. ledna. Laura Shattová našla jeho bezvládné tělo na hřišti před rodinným domem. Lékaři z nemocnice, kam jej pak přivezla sanitka, našli na těle dítěte ošklivé modřiny. To přivedlo ruského dětského ombudsmana Pavla Astachova k urychlenému závěru, že rodiče dítě zavraždili.

Vyšetřování však tuhle verzi nepotvrdilo. Už počátkem března texaská prokuratura na základě předběžných výsledků pitvy oznámila, že chlapec zemřel na následky vnitřních zranění, která si způsobil sám.

Tento týden pak texaský okresní žalobce Bobby Bland oznámil, že proti americkým rodičům nebude vzneseno žádné obvinění z trestného činu. "Tato smrt byla důsledkem tragické nehody, která se s největší pravděpodobností stala na dětském hřišti," citovala z Blandova prohlášení agentura ČTK.

Adopce ruských dětí do USA

Za posledních dvacet let se díky adopčnímu programu ocitlo v USA na šedesát tisíc ruských sirotků. Pro drtivou většinu z nich znamenalo stěhování za oceán vysvobození z těžkých podmínek v ruských sirotčincích.

Ale objevily se i tragické případy, kdy byly ruské děti v amerických rodinách týrány, popřípadě utýrány. Za dvě dekády bylo takových případů podle statistik devatenáct a právě těmito kauzami argumentovali ruští politici obhajující zákaz adopcí.

V Moskvě jeho slova vyvolala protesty. Ruské ministerstvo zahraničí v úterý požádalo americké justiční orgány, aby bezodkladně dodaly veškeré dokumenty, které se ke kauze mrtvého chlapce vztahují. A znovu se ozval i dětský ombudsman Astachov, který Američany obvinil, že vyšetřování vedli nedbale a neudělali vše, co bylo třeba.

Pomsta Američanům

Případ Maxe Shatto ještě zhoršil už tak velmi špatné vztahy mezi Moskvou a Washingtonem. Maxim a jeho bratr Kirill byli dosti pravděpodobně jedněmi z posledních ruských dětí, jež mohly být do USA adoptovány. Koncem loňského roku totiž Moskva adopce ruských sirotků do Spojených států zakázala.

Příslušný zákon nejdříve lehce prošel oběma komorami ruského parlamentu, načež jej téměř bezodkladně podepsal prezident Vladimir Putin. Ruská opozice tento krok kritizovala s tím, že je to výhradně politická pomsta Moskvy.

Konkrétně o pomstu za americký Magnitského zákon, který uvaluje vízové a jiné sankce na ty Rusy, kteří se podle USA dopouštějí porušování lidských práv. Zákon je pojmenovaný po Sergeji Magnitském, ruském advokátovi a kritikovi Kremlu, který zemřel v roce 2009 za záhadných okolností v moskevské vazební věznici a jehož smrt nebyla nikdy pořádně vyšetřena.

Shodou okolností ruští vyšetřovatelé v úterý vyšetřování smrti auditora investičního fondu Hermitage Capital Sergeje Magnitského odložili. Případ byl uzavřen se zdůvodněním, že trestný čin se nestal. Magnitskij prý ve vězení nebyl vystaven násilí ani mučení. "Vězeň nebyl vystaven žádnému nátlaku, fyzickém násilí ani mučení," uvádí se ve zprávě vyšetřovatelů. Smrt podle nich vyvolaly komplikace cukrovky a chronické žloutenky, kterými zadržený trpěl.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.