K neštěstí došlo 4. srpna zhruba v 20 hodin tamního času při sestupu z 4750 metrů vysokého vrcholu Ključevskaja, nejvyšší sopky Euroasie.
Padající kámen zasáhl do hlavy Miroslava Smilovského, který patřil k samostatné, původně šestičlenné skupině.
"Měl zkušenosti z Himálaje, Ťan-Šanu i Alp. Všechno byla nešťastná náhoda bez cizího zavinění. Při výstupu bylo dobré počasí, které umožňovalo úspěšné dosažení vrcholu," vzpomíná Stanislav Solanský.
Zraněnému okamžitě poskytli první pomoc další čestí turisté, mezi nimiž byl i lékař výpravy cestovní kanceláře Turistika a Hory MUDr. Marian Koranda. "Jedna trojice turistů začala rychlý sestup, aby podala zprávu o neštěstí a přivolala pomoc. Ostatní zůstali se zraněným," líčí Solanský.
Počasí se však začalo prudce horšit a také klesala teplota, která nakonec spadla na –15 stupňů Celsia. O záchranu zraněného horolezce ve výšce 4400 metrů nad mořem se snažili jeho kolegové přes tři hodiny.
"Po beznadějném boji o jeho život se zhruba o půlnoci vydali z bezpečnostních důvodů na sestupovou cestu do základního tábora. Tam dorazili zhruba po sedmi hodinách. Tělo zůstalo nahoře," vzpomíná v e-mailové zprávě Solanský.
Zprávu o zranění českého horolezce dostal coby vedoucí výpravy v základním táboře dvě hodiny poté, co byl Smilovský zraněn. "Ihned jsem zahájil s dalšími dvěma horolezci, mezi kterými byl i náš místní vůdce, sestup pro pomoc na vulkanologickou stanici Podkova," líčí průvodce.
Do Podkovy trojice dorazila další den ráno v 7.30 hodin. Telefonicky požádala na ruském ministerstvu pro mimořádné události o pomoc záchranáře. Z osmdesát kilometrů vzdálené obce Kozirevsk vzlétl vrtulník záchranné služby, ale pro nepříznivé počasí a hustou mlhu nemohl v letu pokračovat.
"Přesunul jsem se do nejbližší vesnice Ključ a pomáhal jsem při organizaci záchranné akce," pokračuje Solanský, kterému se podařilo s místním smluvním partnerem cestovky a horským vůdcem Michailem S. Plotnikovem zajistit skupinu záchranářů z Petropavlovsk-Kamčatskij.
Záchranáři se na 600 kilometrů dlouhou cestu vydali teréním autem Kamaz. Do Ključi dorazili 6. srpna ve 13 hodin. "Společně jsme vyrazili pěšky do základního tábora ve výšce 2550 metrů, kde se už shromáždili všichni účastníci výstupu jak naší cestovky, tak individuální skupiny. Zde jsem se dozvěděl, Miloš Smilovský nepřežil," říká Solanský.
Záchranáři se v 21 hodin rozhodli zahájit výstup ve snaze snést tělo. Všichni čeští turisté naopak téhož dne sestoupili do čtyřicet kilometrů vzdálené Ključe.
"Všichni čeští alpinisté a turisté, kteří se účastnili výstupu, měli profesionální výbavu, narozdíl od záchranářů z ruského ministerstva, kteří si od našich půjčovali lana, karimatky, rukavice. Jejich místní vůdce vedl výstup v gumových holínkách," líčí Solanský.
Sedmnáctičlenná mezinárodní výprava cestovní kanceláře Turistika a Hory, tvořená kromě Čechů ještě Francouzi a Švédy, chce po odpočinku pokračovat v upraveném programu výpravy po Kamčatce. Do Prahy se vrací 17. srpna.
"Velké poděkování patří panu Ivo Slavíčkovi – českému vícekonzulovi v Jekatěrinburgu, panu Michailu S. Plotnikovi z Ključi, ošetřujícímu doktorovi Marianu Korandovi a všem ostatním, kteří se podíleli na řešení této mimořádně složité situace," uzavírá příběh Stanislav Solanský.
