26. expediční jednotka americké námořní pěchoty.

26. expediční jednotka americké námořní pěchoty. | foto: Profimedia.cz

Smrt amerického seržanta odhalila mariňáky u Mosulu. Už chystají děla

  • 753
Americké námořnictvo v Iráku potají vysadilo mariňáky, kteří mají bojovat proti teroristům z hnutí Islámský stát. Neohlášenou misi v sobotu prozradila smrt štábního seržanta Louise Cardina během raketového útoku. Šíitská milice podporovaná Íránem označila Američany za okupační sílu.

Džihádisté v sobotu ráno zaútočili na základnu v Machmúru, která leží zhruba 70 kilometrů od Mosulu, jejich hlavní irácké pevnosti. Rakety zabily sedmadvacetiletého Louise Cardina z 26. expediční jednotky americké námořní pěchoty. Několik dalších členů jednotky, která na místě operuje asi týden, při útoku utrpělo zranění.

„Služba a mnoho důležitých příspěvků štábního seržanta Cardina zůstanou nadlouho v paměti ostatních mariňáků, amerického centrálního velitelství a vděčného národa,“ prohlásil o den později armádní generál Lloyd Austin.

Jeho slova veřejnost překvapila, a to nejen kvůli smrti mladého vojáka.

Nikdo totiž netušil, že námořní pěchota hluboko v iráckém vnitrozemí vůbec působí.

Americké velení odmítlo upřesnit, kolik mariňáků na sever Iráku vyslalo. Expediční jednotky však mají obvykle zhruba 2 200 členů, v jednotlivých rotách jich slouží stovky.

Islámský stát

IS je váš výtvor, spílá USA šíitská milice

Malá základna v Machmúru leží přímo na frontové linii mezi oblastí ovládanou Kurdy a teritoriem v područí džihádistů. Podle deníku Washington Post slouží jako výcvikový tábor, kde vojenští poradci z USA připravují iráckou armádu a kurdské pešmergy na dobytí Mosulu.

Jak se ovšem ukazuje, Američané v okolí bašty radikálních islamistů nezůstávají jen u výcviku, ale posílají do centra bojů i vlastní elitní jednotky. Magazín Foreign Policy píše, že úkolem mariňáků by měla být zejména dělostřelecká podpora případného útoku na město, které Islámský stát ovládá už od jara 2014.

Představitelé amerického ministerstva obrany CNN řekli, že vznik nové dělostřelecké základny přezdívané „Firebase Bell“ plánovali veřejnosti oznámit během tohoto týdne. Smrtící raketový útok však přišel rychleji.

Neohlášené nasazení elitních mariňáků rozzuřilo šíitskou milici Asa’ib Ahl al-Haq podporovanou Íránem. Američany vyzvala, aby své muže okamžitě stáhli.

Džihádisté u Palmýry zabili 26 stoupenců Asada

Při ofenzivě syrské armády u města Palmýra v pondělí zahynulo nejméně 26 provládních bojovníků, informovala ČTK.

Damašek se snaží historické město dobýt již dlouhé týdny, ze vzduchu mu v tom pomáhají ruská letadla.

Teroristické hnutí Islámský stát dobylo Palmýru, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, loni v květnu.

Celou archeologickou lokalitu s pozůstatky antických chrámů, vítězného oblouku, kolonády se stovkami sloupů a amfiteátru pak zaminovali.

Postupně zničili řadu cenných památek včetně Belova chrámu postaveného v roce 32. Zavraždili také archeologa Chálida Asada, který péči o místní památky věnoval 50 let života (více se dočtete zde).

„Okupační síly podnikají další podezřelý pokus obnovit svou vojenskou přítomnost v zemi pod záminkou boje s jejich vlastním výtvorem Daeš,“ citovala bojovníky agentura Reuters.

Daeš je arabskou zkratkou pro hnutí Islámský stát, kterou sami teroristé nemají v oblibě.

Mariňáci budou unášet velitele džihádistů, plánoval Pentagon

Spojené státy mají v Iráku oficiálně 3 800 vojáků. Ministr obrany Ashton Carter už na začátku prosince prohlásil, že Pentagon zvažuje vyslání expediční jednotky - tedy uskupení, jehož členem byl i padlý štábní seržant.

Carter uvedl, že by jednotka mohla provádět přepady, osvobozovat rukojmí, získávat zpravodajské informace a unášet vůdce Islámského státu.

„Irácká vláda zdůrazňuje, že žádná vojenská operace a žádné rozmístění cizích vojsk - speciálních či jiných - na iráckém území není možné bez iráckého souhlasu a bez náležité úcty k irácké svrchovanosti,“ reagoval tehdy na americké plány Bagdád (více se dočtete zde).

Připomeňte si historický vývoj v Iráku:

27. června 2017


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue