„Dříve byli největší hrozbou pro naše divoká zvířata pytláci a kácení lesů, ale dnes jsou to do země zavlečení dravci,“ uvedl předseda novozélandské vlády John Key, když ohlašoval, že země přijme ambiciózní plán: do roku 2050 vyhubit všechny nepůvodní druhy fauny, které na ostrově žijí.
Plán, na který Nový Zéland vyčlení 28 milionů novozélandských dolarů (přes 486 milionů korun), se týká především krys, ale také různých druhů lasiček a possumů, malých masožravých savců žijících v zahradách a městských parcích. Podle odhadů škody napáchané těmito predátory přijdou zemi ročně na 3,3 miliardy novozélandských dolarů (56 miliard korun), což jsou necelá dvě procenta HDP.
Masožraví savci se na Nový Zéland dostali až v posledních stoletích. Od té doby decimují místní původní druhy, jako třeba nejznámějšího kiviho, šedesáticentimetrového nelétavého ptáka. Krysy si na ostrovy před sedmi sty lety přivezli první maorští kolonizátoři jako zdroj potravy. Lasičky byly nasazeny cíleně – aby kontrolovaly populace také zavlečených králíků a zajíců. Místo nich však měly za mnohem snadnější kořist právě třeba ptáky kivi.
Ročně zabijí celkem 25 milionů místních ptáků. Ti se tisíce let vyvíjeli v izolaci a bez kontaktu s dravci, nemají tedy proti novým dravcům žádné obranné mechanismy. Vačice pak mohou přenášet například tuberkulózu a nakazit jí krávy a vysokou zvěř.
Vláda má nyní obavy, že pokud proti novým dravcům razantně nezakročí, bude to mít pro původní faunu katastrofální následky. Počty unikátních zvířecích druhů dlouhodobě klesají a vláda v tomto kroku vidí poslední možnost, jak je zachránit.
Doufá, že se jí podaří oslovit i soukromé firmy, které by se na plánu měly podílet. Zároveň počítá s tím, že přidá peníze na související vědecký výzkum. K Novému Zélandu patří množství menších ostrovů a právě na některých z nich se vládě už velmi podobný plán podařilo uskutečnit.
„Je to nejambicióznější záchranný projekt na světě,“ řekl premiér Key a přirovnal jej k přistání prvních astronautů na Měsíci.
„Je to ale proveditelné, nemusí to být ani příliš složité,“ domnívá se novozélandský ekolog Kevin Hackwell a upřesňuje, že plán by se dal uskutečnit i rychleji, možná už během příštích 25 let. „Největším problémem bude získat podporu veřejnosti,“ dodal.
