Včera o tom diskutovali ministři zemědělství EU v Bruselu. Likvidaci zvířat starších 30 měsíců zahájily zatím jen Francie a Irsko. K nim by se v nejbližších měsících měly připojit Německo, Řecko, Španělsko, Itálie a Portugalsko. V Nizozemsku a Dánsku jsou schopni testovat všechen dobytek, a likvidují tudíž jen nakažené kusy a stáda, z nichž pocházejí.
Ministři včera neměli přijmout žádná zásadní rozhodnutí, ale posoudit možnosti, jak zmírnit dopad nemoci šílených krav (BSE) na spotřebitele, zemědělce, důvěru v politické reprezentace i rozpočet unie.
Řada návrhů naráží na technické možnosti členských států nebo je nutné je dále posoudit. Německá ministryně zemědělství Renate Künastová například navrhla, aby se začaly provádět testy dobytka mladšího než 30 měsíců.
Věková hranice pro testy by se měla stanovit na 24 měsíců, ovšem šest členských států zatím nemá dostatečnou laboratorní kapacitu ani pro testování dobytka staršího 30 měsíců. Ministři se shodli, že v zájmu spotřebitelů by neměli v jednotlivých státech čekat na rozhodnutí z Bruselu.
Komisař Fischler podle agentury APA včera vyzval k usmrcování hovězího dobytka, ale s porážkou stád budou mít státy unie značný problém. Zejména proto, že by státy měly nést nejen náklady, ale navíc poražené kusy od farmářů vykupovat, aby jim tak nahradily ztráty. To si vyžádá miliony eur, stejně jako vyplácení dodatečných podpor farmářům.
Rakousko a Německo se vyjádřily pro okamžitý zákaz krmení zvířat masovou moučkou. Jiné státy zase požadují úplný zákaz přidávání antibiotik do krmení pro vepře.
Ten by měl ještě letos projednat a případně schválit Evropský parlament.
Včera také v Bruselu oznámili, že už znají důvod, proč se BSE rozšířilo po Německu. Příčinou bylo nesterilizované zpracování hovězích mozků a kostí na tuk v Bavorsku. Ten se pak přidával do krmení.
