Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smrt jsem viděla mockrát, říká Thaw, která tajně léčí ve východní Barmě

  20:11aktualizováno  20:11
Mae Sot (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Thaw Zhaw pracuje pro Back Pack Health Worker Team už šest let. Spolu s kolegy chodí tajně do etnických oblastí ve východní Barmě, kde zuří nejdéle trvající občanská válka světa, aby poskytla vesničanům základní zdravotnickou pomoc. Uprostřed pralesa pomohla na svět už stovkám dětí, vlastní rodinný život ale práci obětovala.

Vesničany, kterým nemohou mobilní zdravotnické týmy pomoct na místě, se snaží dopravit na kliniku v Thajsku | foto: Back Pack Health Worker Team

Devětadvacetiletá Thaw Zhaw je teď výjimečně na základně Back Pack Health Worker Team (BPHWT) v thajském Mae Sotu. Většinu času totiž tráví v barmské konfliktní zóně Yin Thee, kde se základním lékařským vybavením na zádech pomáhá lidem. "Smrt jsem viděla mockrát, někdy už prostě nemůžeme nic dělat," říká.

ZDRAVOTNÍ TÝMY

- BPHWT začali ve východní Barmě pomáhat v roce 1998. Dnes má organizace osmdesát týmů, které pravidelně vychází do oblastí zasažených boji, aby poskytly základní zdravotní pomoc lidem, kteří museli před boji uprchnout ze svých domovů a nemají žádný přístup ke zdravotní péči.

- Zdravotníci nejčastěji léčí průjmová onemocnění, infekční choroby, malárii a také často asistují u porodů. Lidem kromě toho poskytují základní zdravotnické školení.

- Členové týmu ujdou při každé návštěvě pohraničních oblastí kolem tisíce kilometrů a nesou sto kilogramů zdravotnického materiálu. Při práci už zemřelo sedm zdravotníků. Junta teď vězní čtyři členy týmu a dobrovolníky.

Co vás vedlo k práci pro mobilní zdravotnické týmy?
Pro BPHWT jsem se rozhodla pracovat, protože moje vesnice leží v bojové zóně mezi dvěma armádami a lidé nemají možnost vyhledat lékařskou péči. Chtěla jsem jim pomoct.

Jak jste se dozvěděla, že mobilní zdravotnické týmy vůbec existují?
Po skončení školy jsem se v uprchlickém táboře zúčastnila zdravotnického kurzu. Když jsem se pak vrátila do své vesnice, z BPHWT mě požádali, jestli bych s nimi nespolupracovala.

Kde váš tým v Barmě v působí? A jak se vlastně dostáváte přes hranici?
Pohybujeme se v oblasti Yin Thee v karenském státě, což je konfliktní zóna. Do blízkosti barmské hranice jedeme většinou autem. Na barmské straně chodíme pouze pěšky.

Kolik lidí je v týmu? A co si berete s sebou?
V týmu je nás třináct. Většinu základního zdravotnického materiálu neseme na zádech, někdy je také možné použít vozík. V létě je to pohodlnější než v období dešťů.

Na jak dlouho za hranici vyrážíte?
Je to většinou na měsíc a déle.

Vesničané na východě Barmy při útěku před barmskou armádou

Vesničané na východě Barmy při útěku před barmskou armádou

Jak v Barmě poznáte, kde se v pralese ukrývají lidé nebo které vesnice potřebují pomoct?
S vesničany jsme většinou v kontaktu a koordinujeme podle toho náš pohyb. Když se něco přihodí, pošlou nám zprávu. A my rozhodneme, jak se k nim můžeme dostat nebo jak jim můžeme pomoct. Vesničany většinou ošetřujeme přímo na místě a když je to zranění příliš vážné, tak je požádáme, aby šli do Thajska například na kliniku Mae Tao.

Nejvíce se obávám armády

Vaše práce v Barmě je ilegální. Bojíte se, že vás barmská armáda chytí nebo zabije?
Bojím se toho velmi. Armádním jednotkám se snažíme vyhnout. Když je slyšíme, rychle jdeme jinudy nebo dlouho čekáme na místě. Osobně jsem je ještě nikdy neviděla.

Armáda na cesty často nastražuje miny. Co je pro vás v Barmě největší nebezpečí?
I když úzce spolupracujeme s vesničany, můžeme dostat špatnou informaci. Při cestě na jiné místo se prchající vesničané mohou potkat s armádními jednotkami a musí před nimi utíkat. To je pro nás největší nebezpečí, protože armáda pak oblast obklíčí a na cestách postaví kontroly.

Karenská vesnice na východě Barmy krátce poté, co ji vypálila barmská armáda. Podobně skončilo za posledních deset let 3500 vesnic

Karenská vesnice na východě Barmy krátce poté, co ji vypálila barmská armáda. Podobně skončilo za posledních deset let 3500 vesnic

Mobilní zdravotnické týmy pomáhají vesničanům, kteří prchají před barmskou armádou

Mobilní zdravotnické týmy pomáhají vesničanům, kteří prchají před barmskou armádou

Jak vypadá typický den člena mobilního zdravotnického týmu? Kde spíte, co jíte?
Pro mě je obtížný každý den. S jídlem je to těžké, protože mnoho vesnic nemá rýži ani pro sebe. Pak býváme hladoví. S bezpečností je to špatné, protože vesnice leží v nebezpečné oblasti a nemají žádnou ochranu. Spíme velmi špatně a v noci musíme naše tábořiště střežit.

Ve východní Barmě je smrt stále na blízku. Viděla jste umírat lidi?
Ano a mockrát. Někteří pacienti jsou velmi vážně zranění a my už nemůžeme nic dělat. Není možné je nikam dopravit.

Umírají lidé především následkem nemocí, nebo přímo útoků barmské armády?
Jsou to hlavně nemoci.

Syna vidím tak dvakrát za měsíc

Pamatujete si nejhorší moment vaší práce? Chvíli, kdy jste měla opravdu velký strach?
Jednou jsme šli do vesnice, kde se náhle změnila situace. Tehdy byli v týmu jenom čtyři lidé a museli jsme se rozdělit. Tři šli a řekli mi, ať poslouchám a hlídám. Zůstala jsem úplně sama uprostřed lesa a měla opravdu strach.

Mobilní zdravotnické týmy testují děti na malárii

Mobilní zdravotnické týmy testují děti na malárii

Vzpomenete si, co byl váš nejtěžší chirurgický zákrok v terénu?
V terénu se starám především o ženy a děti. Ty nejtěžší případy léčí kolegové.

Kolik jste už uprostřed pralesa porodila dětí?
Mnoho. Při závažných případech je to velmi těžké, protože s sebou nemáme potřebné vybavení.

Chtěla byste někdy vlastní děti a vlastní rodinu?
Mám manžela i syna. Manžel pracuje také pro BPHWT a syn žije s mojí matkou v mé rodné vesnici To Taw Nah.

Podvyživené dítě v Monském státě na východě Barmy

Podvyživené dítě v Monském státě na východě Barmy

Ženy v Karenském státě se v pralese ukrývají před ofenzivou barmské armády

Ženy v Karenském státě se v pralese ukrývají před ofenzivou barmské armády

Jak často ho vidíte?
Vesnice je v oblasti, kam chodíme léčit. Syna a rodiče tak vidím jednou, dvakrát a někdy až třikrát za měsíc. Při své práci ho nemohu brát s sebou.

Co podle vás může situaci ve východní Barmě zlepšit?
Situaci by zlepšilo, kdyby spolu všechny organizace spolupracovaly.

(Jméno i názvy oblastí byly v textu z bezpečnostních důvodů změněny)

SITUACE VE VÝCHODNÍ BARMĚ

- Ve východní Barmě se v současnosti odehrává nejdéle trvající občanská válka na světě. Armády jednotlivých etnik svádějí s barmskými vojsky už desítky let boje o své území bohaté na nerostné suroviny.
Lidé z východu Barmy utíkají před ofenzivou barmské armády- Obětí války jsou vesničané, kteří utíkají před boji do džungle. Jen za posledních deset let vypálila barmská armáda kolem 3500 vesnic.
- Důsledkem bojů je mimo jiné katastrofální zdravotní péče. Migrující lidé tak často umírají na léčitelné infekční choroby. Největším problémem je malárie, průjmová onemocnění nebo podvýživa.
- Život ve válečné zóně s sebou přináší i porušování základních lidských práv. Bití, mučení, znásilňování a nucená migrace jsou tu na denním pořádku. Armáda také často z místních dělá nosiče nebo živé štíty, které vysílá na zaminované stezky.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jednotky Duvdevanu při zatýkání v izraelském Bejr El. (7. října 2015)
Češi cvičili v Izraeli s elitní jednotkou určenou ke krocení Palestinců

V Izraeli tento týden skončilo čtrnáctidenní cvičení speciálních sil izraelské a české armády. Podle listu The Jerusalem Post se konalo na základně Ceelim v...  celý článek

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.