Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jana Masaryka zavraždili, naznačuje ve svém svědectví vlivný kancléř

  1:14aktualizováno  1:14
Desítky let ležel v archivu Newyorské univerzity spis vzpomínek na chvíle, kdy byl v březnu 1948 pod okny Černínského paláce nalezen mrtvý ministr zahraničí Jan Masaryk. Autorem byl vlivný poválečný kancléř prezidenta Edvarda Beneše Jaromír Smutný, který se do Masarykova bytu dostal bezprostředně po jeho podivné smrti. MF DNES jeho vzpomínky vůbec poprvé publikuje.

Pamětní deska u Černínského paláce připomínající místo, kam dopadl při své smrti Jan Masaryk. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Spis přináší mnoho nových detailů a zamyšlení, která důsledně zpochybňují, že by se populární politik zabil skokem z okna koupelny dobrovolně. Ačkoliv i Smutný se zprvu domníval, že jde o sebevraždu.

„Že nepotřeboval říkat slovy, co bylo dostatečně výmluvné z jeho činu: protest proti znásilnění demokracie v jeho zemi? Toto sice zní velmi dobře, ale není to masarykovské. On nebyl muž symbolů, nýbrž odvážných a výrazných slov,“ nepřijal například argument, proč se nenalezl žádný dopis na rozloučenou.

Podezřelé se mu zdály i další věci. Třeba naivně naaranžované „důkazy“ v bytě Masaryka, jež měly ukázat, že se nejprve chtěl oběsit či podřezat. „Nastrojené věci byly tak prostoduché,“ zapsal si v exilu na konci 50. let Smutný, který s odstupem asi deseti let skládal mozaiku posledních hodin Masarykova života.

Stejnou mozaiku skládali v uplynulých desetiletích mnozí jiní, ale Smutného detaily jsou v lecčems nové. „Způsob vyšetřování, množství neprokázaných skutečností a naproti tomu množství pochybností, které jsou s to zviklati názor o sebevraždě, vedou mě k tomu, že se kloním k názoru, že Masarykova smrt byla spíš násilná, nežli dobrovolná,“ shrnuje Smutný své poznatky.

Díky svým dedukcím a instinktu se tak s více než čtyřicetiletým předstihem shodl se závěry posledního vyšetřování Masarykovy smrti z roku 2003, která jeho pád z okna rovněž přičetla cizímu zavinění.

Autor:


Témata: Edvard Beneš


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.