Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smrt čeká všude čili jaký je film, který získal šest Oscarů

Doporučujeme   14:30aktualizováno  8. března 12:25
Distribuční cesty nezávisle produkovaných snímků mohou být občas vskutku nevyzpytatelné. Výmluvným důkazem je případ snímku Smrt čeká všude režisérky Kathryn Bigelow. Filmu, který v noci na dnešek proměnil devět nominací na Oscara v šest laureátských sošek, včetně té nejprestižnější za Film roku. Bigelow je zároveň první oceněnou režisérkou celovečerního filmu.

Sergeant JT Sanborn (Anthony Mackie) | foto: www.maplepictures.com

Její snímek přitom svou veřejnou dráhu započal už předloni, na podzim roku 2008 na festivalech v Benátkách a Torontu. Něco přes rok, zhruba do loňských Vánoc, pak posbíral spoustu nepříliš prestižních cen v rámci dalších soutěžních přehlídek, vyšel na DVD, až se dočkal nejvyššího ocenění Sdružení amerických režisérů a producentů. S ním přišlo i navržení na ceny Akademie v širokém spektru kategorií - od technických disciplín typu hudby, kamery či střihu k ocenění pro hlavního hereckého protagonistu či režisérku samotnou. Českému divákovi jej ke konci února představí první ročník přehlídky Cinema Mundi (http://www.cinemamundi.info). Navíc je i v ČR k dispozici na DVD - vydala je tu společnost Palace Pictures. 

Režisérka Kathryn Bigelow režíruje snímek Smrt čeká všude

Režisérka Kathryn Bigelow režíruje snímek Smrt čeká všude

Postupné přijímání

Smrt čeká všude je příběhem tříčlenné pyrotechnické jednotky amerických vojáků, likvidujících v ulicích iráckého Bagdádu nastražené nálože. Zpočátku kopíroval i tento film osud dalších komorně laděných snímků s iráckou tematikou, jež neoslovovaly bitevní spektakularitou ani akční násilností. Filmy jako V údolí Elah (Paul Haggis, 2007) či Redacted (Brian de Palma, 2007) fascinovaly spíše neokázalou intenzitou ztvárnění běžné válečné reality, rázností, s jakou dokázaly za pomoci dokumentaristických prostředků proniknout pod povrch chaosu moderních způsobů válčení, odhalit jejich vnitřní mechanismy a jejich mnohdy paradoxní, zpravodajskými médii nezprostředkovatelnou (či záměrně skrývanou) logiku.

Obal DVD

Obal DVD

Obal blue ray-disku

Obal blue ray-disku

Podobně jako tyto snímky, tak i Smrt čeká všude se ne vždy a všude setkala s bezprostředním a nadšeným přijetím. Byla doceňována postupně, a to zejména filmovými profesionály. Bylo tomu tak možná i proto, že namísto vyfabulovaného příběhu zasazeného do iráckých kulis námětově těží ze zkušeností válečného dopisovatele deníku New York Times Chrise Hedgese, jež do podoby filmového scénáře zpracoval další z přímých účastníků bojů na Blízkém východě – Mark Boal, mimo jiné také scenárista zmiňovaného snímku V údolí Elah.

O filmu

Smrt
            čeká všude

Smrt čeká všude
The Hurt Locker)

USA 2008, 128 minut

Režie: Kathryn Bigelow
Hrají: Jeremy Renner, Anthony Mackie, Brian Geraghty, Guy Pearce, Ralph Fiennes, Evangeline Lilly

Očití svědkové Hedges a Boal do filmu spolu s Kathryn Bigelow přenesli válku především jako dojem. Jejich válka je těkavou impresí zkušenosti člověka nepřetržitě vystaveného strachu o vlastní život. Je současně impresí lidsky, emocionálně nepřitažlivou, leč fotogenickou, neboť ošuntěle zaprášenou demoličním popílkem. Bitevní pole bagdádských ulic zde téměř puká krutě sžíravým napětím, jaké vzniká z ticha a vyprázdněnosti. Bagdád snímku Smrt čeká všude představuje prostor věčné paranoie – prostor, kde budík časované nálože tiká potenciálně za každým rohem, pod košilí každého na první pohled nevinného civilisty.


V tomto prostředí se třem hlavním protagonistům filmu pravidelný tep roznětky srovnal s rytmem bušení srdce. Akci odstraňování náloží podstupují již takřka rutinně, vždy s větší či menší dávkou profesionálního klidu, respektive nervozity. Proces postupného otupování prvotního rozčarování a údivu podstupuje při sledování filmu i divák. První zásah je mu ukázán detailně v jednotlivých krocích od oblékání ochranného "skafandru" až ke scéně výbuchu a nečekané smrti hlavního hrdiny, jež je sekvencí zpomalených záběrů téhož, jen snímaného z různých úhlů.


Pozdější demoliční akce již od běžných procedur odhlížejí a více se soustředí na budování napětí. V prvé řadě napětí daného situací samotnou, situací člověka v nebezpečí ohrožení života, jejíž intenzita je umocněna extrémní fragmentarizací scény – rozložením do sledu rychle se střídajících záběrů detailů a či polocelků, jež diváka dezorientuje a udržuje ve stavu neustálé ostražitosti. Druhou rovinou, na níž Smrt čeká všude pracuje s napětím, je rovina mezilidských vztahů.

Věčných 365 dnů do návratu


O autorce recenze

Lucie Česálková

Narodila se v roce 1983, roku 2006 ukončila magisterské prezenční studium v oborech teorie a dějiny filmu a AV kultury + Český jazyk a literatura na FF MU v Brně. Na této univerzitě, v jejím Ústavu filmu a audivovizuiální kultury, nyní působí jako odborná asistentka. Byla redaktorkou Literárních novin i filmových časopisů Iluminace a Cinepur.  

Poté, co jednotku po úvodní scéně tragicky opustí velitel v podání Guye Pierce, musejí se vojíni Sanborn a Eldridge vypořádat se svérázem nového šéfa – seržanta Williama Jamese, jehož ztvárnění přineslo oscarovou nominaci nepříliš známému Jeremymu Rennerovi. Prostřednictvím Sanborna a Jamese snímek konfrontuje dva typy vojenské profesionality – profesionalitu postupu podle zavedených šablon standardních mechanismů, jejichž cílem je v rámci akce neustále snižovat potenciální rizika; a profesionalitu ledově chladného, bezohledného hazardéra, který svou práci odvádí dokonale, nicméně bez ohledu na bezpečnost sebe i svých kolegů.

Sergeant JT Sanborn (Anthony Mackie)

Seržant JT Sanborn (Anthony Mackie)

Příchod Jamese vnáší do rutiny sehraného týmu zvýšené ohrožení. S jeho přítomností nabývá odpočítávání dní do konce roční služby skutečně na významu a Bagdád se ještě výrazněji ukazuje jako místo, kde nemá skutečně nikdo jistou "licenci na přežití". James je oním zvláštním, tak trochu ďábleským typem postavy, jež přitahuje svou nesympatičností. Hazardní hráč libující si v absolutním vytržení své práce, v bezeslovném dialogu mezi ním samotným a drátky roznětek, odehrávajícím se jakoby mimo čas a prostor, netečný k ohrožení smrtí.
Společně s pragmatickým Sanbornem a mírně bojácným Eldridgem jej snímek sleduje v situacích postupně gradující závažnosti – při likvidaci náloží na ulicích a v autech, při osvobozování zajatého vojáka, přestřelce s ostřelovači i v patrně nejmučivější scéně likvidace nálože umístěné v těle mrtvého chlapce, od nějž si James dříve kupoval levná DVD a kopal s ním do balónu.

Scéna z filmu

Scéna z filmu


Smrt čeká všude se obejde takřka bez přestřelek, její dynamika je nesena sinusoidou nádechů a výdechů mezi momenty klidu a momenty explozí, jež neumocňují falešné emoce filmové hudby, ale o to účinnější přirozenost zvuků a ruchů okolního prostředí. Jamese i ostatní postavy necharakterizují slova dialogů, ale jednání. Ukvapená impulsivnost na jedné straně, respekt k osvědčeným metodám na straně druhé. Dojde i na krátkou konverzaci o manželkách a přítelkyních za oceánem i o touze po návratu, nejvýmluvnějším důkazem nepochopitelnosti válečné zkušenosti však zůstává Jamesova po-návratová deziluze. Ulice Bagdádu se mu stávají realitou srozumitelnější než pobyt mezi regály s tisíci druhy cereálií v obrovitém supermarketu.

Skrze Jamesovu neschopnost osvobodit se od válečného systému tak snímek působí jako metafora obecné lidské touhy po nebezpečí, touhy nechat se děsit, balancovat na hraně nebezpečí, riskovat – ať už jako přímý aktér, nebo pasivní divák v pohodlí kina či obývacího pokoje.

Každý sám za sebe

Jedna z poct

Vloni v prosinci přinesly agentury zprávu, že za nejlepší snímek roku 2009 zvolila americká Asociace losangeleských filmových kritiků (LAFCA) nezávislé válečné drama Smrt čeká všude.

V souvislosti s filmem Smrt čeká všude se alespoň v prvních kritických reakcích často spekulovalo o propagandě.

Snímek Kathryn Bigelow však může být chápán i jako dílo zcela apolitické, jako intimní portrét válečného prožitku, netypický už proto, že komplikuje zavedené schéma "parťáctví" vojenských jednotek.

Snímek Smrt čeká všude není výpovědí o síle soudržnosti a bratrství (mezi muži jakékoli národnosti, rasy či vyznání), ale o singularitě zkušenosti moderní války, jež není vedena strategiemi a plány, nýbrž v bláznivém chaosu náhlých rozhodnutí, a v níž každý bojuje především sám za sebe. Není to válka lacině vzrušující, ale o to více strhující a - takřka ochromující.

Autor:


Ondřej Vetchý: Kvůli filmu Po strništi bos jsem musel zhubnout a udělat si plešku





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.