Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vojenský buldozer přejel aktivistku omylem, rozhodl izraelský soud

  10:48aktualizováno  11:48
Izraelský soud došel k závěru, že armáda židovského státu nenese vinu za smrt americké propalestinské aktivistky Rachel Corrieové. Mladou ženu v roce 2003 přejel izraelský vojenský buldozer, když se snažila zabránit demolici domu v uprchlickém táboře Rafáh na jihu Pásma Gazy.

Rachel Corrieová | foto: Rachel Corrie Foundation for Peace and Justice

Třiadvacetiletá Rachel Corrieová se v březnu 2003 společně s dalšími aktivisty z propalestinského Mezinárodního hnutí solidarity (ISM) snažila vlastním tělem zabránit izraelským vojenským buldozerům v demolici palestinských domů v Rafáhu v Pásmu Gazy, kde Izrael v té době vyhlásil vojenskou zónu.

Rachel Corrieová

Rachel Corrieová pocházela z města Olympia v americkém státě Washington a byla nejmladší ze tří dětí Creiga a Cindy Corrierových. Během studia na vysoké škole si zvolila volnější program a odjela do Pásma Gazy, kde se přidala k aktivistům z Mezinárodního hnutí solidarity (ISM).

Její smrt v Gaze vyvolala kontroverzi a Izrael čelil mezinárodní kritice za to, jak zachází s propalestinskými aktivisty. Po smrti se stala symbolem palestinské intifády, připomněla televize BBC. Palestinci dívku velebili za její pomoc s dětmi v Rafáhu a někteří ji označovali za americkou mučednici, kterou potkal stejný osud jako tisíce dalších Palestinců v Gaze, uvedl právní obhájce jejích rodičů Husejn Abú Husejn.

V zemi byla v plném proudu druhá palestinská intifáda (povstání) a Izraelci bořili palestinské domy poměrně běžně, protože stavení byla dle nich semeništěm palestinských radikálů. Byl to kruh násilí páchaného oběma stranami, palestinští sebevražední atentátníci často zabíjeli obyvatele židovského státu, Izraelci naopak neváhali tvrdě povstání potlačovat, připomněl server guardian.co.uk.

Nemohl ji nevidět, tvrdí aktivisté

Obhájci lidských práv a míroví aktivisté tvrdili, že boření domů (Izrael jich v Rafáhu v letech 2000 až 2004 dle organizace B'Tselem zdemoloval kolem 1 700) bylo kolektivním trestem. Třiadvacetiletá Rachel Corrieová byla jednou z mírových aktivistek, která se v polovině března postavila do cesty bagrům, a jeden z nich jí přinesl předčasnou smrt.

Vyšetřování izraelské armády pak dospělo k závěru, že řidič stroje mladou Američanku neviděl a že ji zabily trosky, které na ni spadly. Aktivisté ale tvrdí, že ji viděl a přejel úmyslně. Aktivisté z Mezinárodního hnutí solidarity uvedli, že v době neštěstí měla na sobě oranžovou viditelnou vestu. Stála na hroudě bahna, pak ale začala doslova ztrácet půdu pod nohama a uklouzla.

"Stála na kopci hlíny. Řidič ji nemohl přehlédnout. Jak lžíce bagru tlačila do hromady, hlína se začala zvedat. Rachel z vršku sklouzla dolů. Vypadalo to, jako by se zasekla nohou. Řidič nezpomalil, přejel ji. Pak s buldozerem zacouval a přejel ji znova," popsal aktivista Richard Pursell z anglického Brightonu, který
osudného dne protestoval v Rafáhu s Corrieovou.

Rodiče Izrael žalovali symbolicky o pouhý dolar

Její rodiče po závěru izraelské armády zažalovali vojsko židovského státu ze zabití dcery, ať už z nedbalosti nebo záměrně, a žádali jako odškodné symbolickou částku jednoho dolaru a náhradu soudních výdajů. Ty už se mezitím vyšplhaly do obrovských výšek, výlohy je stály přes dvě stě tisíc dolarů, uvedla agentura AP.

Fotogalerie

Izraelský soudce Oded Gershon však v úterý v Haifě jejich požadavky zamítl. Řekl, že šlo o "politováníhodnou nehodu", za niž však Izrael není zodpovědný, protože se udála během válečné situace. Zamítl tak jakékoliv odškodné a rozhodl, že rodina bude muset zaplatit své soudní výdaje. Ty armádní už ale nikoliv.

Dle soudce izraelští vojáci prý udělali vše, aby udrželi lidi mimo prostor demolice. "(Rachel Corrieová) se nedržela od té oblasti dále, tak jako by učinil každý myslící člověk," pronesl Gershon dle agentury Reuters v plné soudní místnosti.

Matka mladé Američanky Cindy Corrieová po verdiktu prohlásila, že soud se jen snaží ochránit izraelskou armádu od spravedlnosti. "Věřím, že to byl špatný den nejen pro naši rodinu, ale pro lidská práva, pro lidskost, spravedlnost a také pro samotný Izrael," řekla reportérům. Proti rozsudku se chce odvolat.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Neznámý pachatel s nožem zaútočil Mnichově, několik lidí zranil (21.10.2017)
Psychicky narušený Němec v Mnichově zaútočil nožem na lidi, osm jich zranil

Třiatřicetiletý Němec v sobotu ráno zaútočil v Mnichově nožem na lidi, osm jich zranil. Policie ho kolem poledne dopadla. Šlo o obyvatele bavorské metropole,...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.