Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Martin Veselý, MAFRA

Zveřejnění smluv s nemocnicemi může váznout. Je nutný jejich souhlas

  • 0
Zdravotní pojišťovny musí mít souhlas nemocnic a ambulancí, pokud budou chtít zveřejnit smlouvy, které s nimi mají uzavřené. Zástupci pojišťoven i nemocnic to potvrdili po jednání zdravotnické tripartity. Pojišťovny se na zveřejňování smluv chystají. Ani to však neodpoví na všechny sporné otázky.

Ze zveřejněných smluv mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi či ambulancemi například nepůjde vyčíst, kolik jim pojišťovny platí za jednotlivé zákroky. Právě rozdíly v platbách jsou ale častým terčem kritiky pojišťoven.

"V českém systému nikdo nesleduje, kolik dostávají nemocnice podle jednotlivých diagnóz, můžete maximálně vidět to, kolik dostáváme za určitou skupinu diagnóz," říká ředitel Motola Miloslav Ludvík.

"Se zveřejněním smluv nemám problém, udělám to klidně hned. Jen až ty smlouvy uvidíte, budete překvapeni, protože z nich nic nevyčtete," dodává ředitel největšího lůžkového zařízení u nás. Podle něj budou pro širokou veřejnost smlouvy nesrozumitelné.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek je přesvědčený o opaku. Podle něj smlouvy dokáže pochopit i ten, kdo se ve financování zdravotnictví blíže neorientuje. A netají se tím, že očekává, že zveřejnění vyvolá zlou krev. "Mám z toho lehké šimrání, protože diskuze bude velmi vášnivá a určitě uslyšíme, že se chováme nekorektně, nicméně ten krok učiníme a stane se tak na naši plnou odpovědnost," uvedl Kabátek ve čtvrtek, kdy VZP oznámila, že zveřejnění smluv připravuje.

"Zveřejňování plateb za diagnózu je další krok, který vzejde z toho, že budeme prosazovat systém DRG. Z toho se to dá vyčíst," upozorňuje Jaromír Gajdáček, ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra a šéf asociace zaměstnaneckých pojišťoven (více o tom, co ukázala čísla spojená s DRG čtěte zde).

Ke zveřejnění bude třeba souhlas

Zdravotnická tripartita v pátek řešila právní aspekty kroku. A mimo jiné narazila na otázku souhlasu se zveřejním smlouvy. Podle nemocnic a pojišťoven není možné bez souhlasu poskytovatele zdravotní péče smlouvu zveřejnit.

"Smlouva nás zavazují neposkytovat informace z nich třetí osobě. Začneme je proto zveřejňovat, jakmile dostaneme souhlas," potvrzuje Gajdáček.

Proč to nešlo dřív

Šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček tvrdí, že souhlas se zveřejněním byl důvodem, proč už smlouvy pojišťovny dávno nezveřejnily. "Čekali jsme, až se změní legislativa a souhlasu nebude třeba," uvedl Gajdáček.

Jenže změnu legislativy předešla politika a boj mezi ČSSD  a ANO. Konkrétně ministrem financí Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem.

Babiš je nespokojený, že chce Němeček přilít do systému pojištění další miliardy. Ministr financí tvrdí, že systém není transparentní, a proto se do něj další peníze navíc dávat nemají.

Němeček v pondělí nese do vlády návrh na navýšení plateb za státního pojištěnce a odkup pohledávek pojišťoven. Do pondělí proto musí přesvědčit i zástupce ANO, aby mu na materiál kývly, jinak skončí pod stolem.

Smetení materiálu se děsí nemocnice. "Jedeme na krev," podotkl ředitel Motola Miloslav Ludvík. Fakultní nemocnice Motol lednovým zrušením regulačního poplatku přišla o 55 milionů ročně. Paradoxem je, že Ludvík je politik ČSSD a právě ČSSD se na zrušení nemocničního poplatku podílela.

Tripartita řešila, jak poskytování souhlasů urychlit. "Zazněl příslib zástupců poskytovatelů, že vyzvou své členy, aby explicitně dali souhlas ke zveřejnění. Tato debata ještě není u konce a budeme ještě technicky řešit, jak to co nejrychleji a nejsrozumitelněji pro širokou veřejnost provést," řekl iDNES.cz ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

"Naše pojišťovna obešle všechna sdružení lékařů, lékařskou komoru a asociace nemocnic, aby nám pomohly získat co nejdříve souhlasy zdravotnických zařízení. Od pana ministra mám příslib, že nám zajistí, že ministerstvo nám okamžitě zajistí souhlas od všech ministerstvem přímo řízených nemocnic," popsal Gajdáček. V případě ministerstva jde o fakultní nemocnice a léčebny.

Se souhlasem nemocnic podle něj asi nebude potíž. "Předpokládám, že větší problém by mohl být u ambulancí," domnívá se Gajdáček.

"Takový souhlas podle mého názoru musí být a my ho klidně poskytneme, protože s tím nemáme problém. Ale u některých mediálně slavných bych skoro řekl, že souhlas nebudou chtít dát. A vsaďte se, že to zveřejnění někdo dá k soudu," komentoval situaci Ludvík.

Část smluv není podepsaná, zveřejnit je nelze

Věc má ale ještě další zádrhel. Na části smluv mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb chybějí podpisy. A tudíž nejsou platné a nesmějí být zveřejněny. Konkrétně se jedná o dodatky, které říkají, jak jsou nastaveny zálohy.

"Máme zkušenost, že některá zdravotnická zařízení, kterým platíme zálohy, vyčkávají měsíce s tím, kterou variantu dodatku podepíší a zpětně podepisují teprve tu, která je pro ně výhodnější. To je běžná praxe, která tu 10 nebo 15 let existuje a my nemáme žádnou páku na to, jak bychom je donutili, aby to podepsali," uvedl Gajdáček.

Podle ředitele VZP v tomto problém nebude. "Ne všichni naši smluvní partneři mají úhradový dodatek uzavřený, takže tak, jak postupně budou dodatky k dispozici, je budeme dávat na portál veřejných služeb," popsal Kabátek.

Zveřejnění se netýká smluv kolem prevence či služeb

To, že smlouvy s poskytovateli zdravotní péče budou zveřejněny, ve čtvrtek oznámila Všeobecná zdravotní pojišťovna. Začít chce od největších poskytovatelů. Němeček dodal, že chce, aby to učinili i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny a Gajdáček potvrdil, že se k tomuto kroku připravují a mělo by k němu v následujících týdnech dojít.

Zveřejňování se týká jen účinných smluv s poskytovateli zdravotní péče. Netýká se tedy provozních smluv, které vypovídají o tom, kdo a jaké služby zajišťuje pro pojišťovny. Tedy například smluv na poskytování marketingových služeb nebo informačních technologií nebo o pronájmu budov.

Další smluví oblastí, které se příslib zveřejnění netýká, jsou záležitosti kolem fondu prevence.

Právě do těchto dvou oblastí patří problematické zakázky, které v minulosti vyplouvaly na povrch. Například kauza IZIP, neetické nábory nových pojištěnců či otazníky kolem programu VZP Mořský koník, který vozí děti do zahraničí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue