Projekt Rekonstrukce státu tvoří skupina nevládních organizací. Zabývají se...

Projekt Rekonstrukce státu tvoří skupina nevládních organizací. Zabývají se otázkami transparentnosti a odpovědnosti veřejné správy. (Ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Smlouvy, jež uzavře stát, kraje i jejich firmy, budou muset být veřejné

  • 80
Poslanci schválili „nejkrásnější zákon“, jak sdružení nevládních organizací Rekonstrukce státu nazvalo zákon o registru smluv. Smlouvy nad 50 tisíc korun, které uzavírají stát, kraje, větší obce a firmy, které jsou jimi ovládány, budou podle něj platit až jejich zveřejněním v registru smluv. Výjimku bude mít ČEZ a nejmenší obce.

Právě to, že prošla trvalá výjimka pro nejmenší obce, řádově s velikostí do pěti tisíc obyvatel, přivítali opoziční pravicoví poslanci hurónským pokřikem. Do zákona to prosadil občanský demokrat Zbyněk Stanjura. „Chci poděkovat všem poslancům za to, že podpořili trvalou výjimku pro malé obce,“ řekl.

Přestože idea zákona, který nevládní organizace považují za výrazně protikorupční, je poměrně jednoduchá a před volbami ho téměř všichni slibovali, ze zákona se stal největší „ležák“ ve Sněmovně

Ve Sněmovně byl předložen již krátce po volbách na podzim 2013, podepsalo se pod něj osm desítek poslanců a k jeho přijetí se zavázala vládní koalice. Přesto se k jeho schvalování poslanci dostali až po téměř dvou letech. Pro zákon hlasovalo 116 ze 157 přítomných. (jak kdo hlasoval o zákonu jako celku, najdete zde)

Smlouvy se budou zveřejňovat v elektronické podobě, nikoli naskenované. Registr smluv bude spravovat ministerstvo vnitra. Neprošel návrh sociálního demokrata Jiřího Zemánka, aby se se povinnost zveřejňovat smlouvy týkala i obchodních korporací, které za rok obdrží finanční prostředky z veřejných rozpočtů v celkové výši nad 20 milionů korun.

„Chci poděkovat panu poslanci, že tento návrh podal. Bylo úsměvné sledovat, jak o tom Sněmovna hlasovala a jak hlasovala politická divize Agrofertu,“ řekl exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 v narážce na hlasování poslance hnutí ANO.

„Dvacet šest let let po revoluci přijímáme zákon, který měl být přijat už někdy v roce 1990. Mě vystoupení pana Kalouska pobavilo. My máme open data, na ministerstvu financí zveřejňujeme všechny platné smlouvy,“ reagoval na jeho vystoupení ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Sociální demokrat Jaroslav Foldyna neuspěl s návrhem, aby smlouvy musely zveřejňovat spolky, nadace a obecně prospěšné společnosti, které z veřejných peněz ročně získají alespoň dva miliony korun.

„Jsem rád, že se podařilo uhájit základní principy zákona. Už když jsem zákon předkládal, předpokládal jsem, že nakonec projdou i nějaké výjimky. Ty se týkají ale jen asi deseti procent objemu prostředků z veřejných rozpočtů. Ten zákon i v té konečné podobě je pořád životný,“ řekl iDNES.cz po přijetí zákona poslanec a bývalý starosta Semil Jan Farský z hnutí Starostové a nezávislí. Právě on byl autorem původního návrhu, ke kterému se pak přidali další politici.

Zákon ještě nyní dostane Senát, který ho může upravit a vrátit poslancům. Aby zákon v polovině příštího roku mohl začít platit, podepsat ho také ještě musí prezident Miloš Zeman. Ještě rok se pak nemají uplatňovat sankce za nezveřejnění smlouvy. Fakticky tak naplno účinný zákon bude až v polovině roku 2017 a na splnění slibu tak politici spotřebují celé volební období.

„Ten roční odklad považuji za až příliš luxusní. Osobně si myslím, že by stačilo půl roku, ale výsledek je kompromis, na který jsme přistoupili,“ řekl iDNES.cz poslanec za hnutí ANO Radek Vondráček. Hnutí ANO podle něj bude usilovat dál o to, aby byly zveřejněny i již dříve uzavřené, „živé“ smlouvy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video